V zemi Alamanů žil kněz jménem Pelagios, který se od ostatních odlišoval svoji velikou úctou k Bohorodičce. Ďábel na něj žárlil a zaséval do jeho srdce myšlenky malověrnosti o svatém přijímání. Často přemýšlel:„Jak je možné, aby se chléb a víno proměnily v Tělo a Krev Krista?“ Tyto špatné myšlenky mu způsobovaly veliké trápení, ale nikdy se neodvážil s někým se o nich poradit. A proto se obrátil k samotné Bohorodičce a požádal ji o pomoc.

“Nestyďme se vyznávat ukřižovaného. S odvahou a směle si čiňme na čele znamení kříže. Čiňme tak při každé příležitosti: nad chlebem, který budeme jíst, nad sklenicí, ze které budeme pít, když odcházíme a když přicházíme, když uléháme a když vstáváme, když jdeme a také když jsme na místě. Veliká je moc, kterou nás kříž ochraňuje. Je to znamení věřících a postrach démonů.” (Sv. Cyril Jeruzalémský)

“Požehnej nám Indictio* Nového roku,ó Ty Věkovitý a pro lidstvo Nový.”