„Modlete se bez přestání.” (1Te 5,17) „Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení.“ (Mt 26, 39) V naší dřívější rozpravě nad blaženou výzvou sv. apoštola “vždy se radujte” (1Te 5,16) jsme představili radost...
Král David nám představuje podivuhodné působení „svatého a bázeň budícího“ (Ž 111,9) jména Ježíšova. Toto jméno působí podobně jako lék, jehož působení nemocný nerozumí a je mu skryto. Přesto je však toto působení zcela zřetelné na základě uzdravení, které lék přináší. Skrze Ježíšovo jméno, které v modlitbě používáme, přijímáme Boží pomoc a odpuštění hříchů. Z tohoto důvodu David poté, co Bohu předložil zpustošený a bídný duševní stav všech lidí způsobený hříšným životem, prosí jejich jménem o smilování: „Bože, naše spáso, pomoz nám pro slávu svého jména, vysvoboď nás, zprosť nás hříchů pro své jméno!“ (Ž 79,9)
Jeden duchovní spisovatel právem poznamenává, že tento způsob modlitby odmítají pouze ti, kteří ho neznají. Odmítají ho na základě předsudků a mylných pojetí, které o něm existují. V našem pojednání necháme stranou předsudky a neznalost a majíce naději v milost Boží a Jeho pomoc předkládáme drahým otcům a bratřím tuto nepatrnou studii o modlitbě Ježíšově sestavenou na základě Svatého Písma, církevní tradice a patristické literatury. Tam je vyložena nauka o této všesvaté a všemocné modlitbě.
Když byla moje duše pevně držena v objetí mého duchovníka, slyšel jsem, jak se za mne modlí k Pánu Ježíši Kristu. Neodvažoval jsem se pozvednout oči své duše, ale přesto jsem cítil, jak jsem zaplavován přenádhernou září, jako bych do ní byl doslova ponořen a byl jsem naplněn radostí, štěstím, pokojem a úžasem…
