Tajemství svaté Eucharistie

V zemi Alamanů žil kněz jménem Pelagios, který se od ostatních odlišoval svoji velikou úctou k Bohorodičce. Ďábel na něj žárlil a zaséval do jeho srdce myšlenky malověrnosti o svatém přijímání. Často přemýšlel:„Jak je možné, aby se chléb a víno proměnily v Tělo a Krev Krista?“ Tyto špatné myšlenky mu způsobovaly veliké trápení, ale nikdy se neodvážil s někým se o nich poradit. A proto se obrátil k samotné Bohorodičce a požádal ji o pomoc.

V zemi Alamanů* žil kněz jménem Pelagios, který se od ostatních odlišoval svoji velikou úctou k Bohorodičce. Ďábel na něj žárlil a zaséval do jeho srdce myšlenky malověrnosti o svatém přijímání. Často přemýšlel:„Jak je možné, aby se chléb a víno proměnily v Tělo a Krev Krista?“ Tyto špatné myšlenky mu způsobovaly veliké trápení, ale nikdy se neodvážil s někým se o nich poradit. A proto se obrátil k samotné Bohorodičce a požádal ji o pomoc.

Jednou při svaté Liturgii, chvíli po tom, co dochází k proměnění, se zničeho nic z diskosu ztratil proměněný chléb. Pelagios, ať se díval, jak se díval, nikde ho nenašel.

Tehdy zvolal vystrašeně:„ Ach Bohorodice vím, že kvůli mé malověrnosti a pochybnostem se přede mnou skryl Kristus, abych já nehodný Ho nemohl přijímat. Avšak ty Ho můžeš poprosit, aby mi odpustil.

A tehdy vidí před sebou přeslavnou Královnu, jak ve své náruči drží Boží Dítě a praví mu:„Toto Dítě je Stvořitel světa, Syn a Slovo Boží, dokonalý Bůh a dokonalý člověk. Zemřel na kříži pro spásu světa a byl vzkříšen. Je to Ten stejný, který každý den podivuhodným a tajemným způsobem sestupuje na zem ve formě chleba a vína. Pro velikou lásku k lidem a pro posvěcení jejich duší jim daruje sám sebe. Neměj strach a dotkni se Ho, abys měl jistotu, že jde o skutečné vidění, že jde o skutečné tělo z masa a kostí tak, jak jsem Ho porodila. Stejně tak se to děje i s chlebem a vínem, když sloužíš svatou Liturgii. Protože však člověk nemůže jíst syrové maso a pít krev, Všemohoucí přináší sám sebe ve formě chleba a vína tak, aby Ho každý mohl přijímat s velikou radostí a touhou. Přijmi Ho tedy i ty s vírou a zbožností, protože každý kdo Ho přijímá hodným způsobem, získává podíl na jeho Boží slávě.

Po těchto slovech Bohorodička položila Dítě na oltář a poté, co se Mu s úctou poklonila, zmizela. Tehdy kněz s velikou bázní a radostí vzal Boží Dítě do svých rukou, objal Jej a mohl se tak ujistit, že to bylo skutečně živé dítě se skutečným tělem. Poté Ho položil na oltář, padl na zem a se slzami se vroucně pomodlil:„Věřím Pane a vyznávám, že ty jsi v pravdě Syn Boží, který se narodil od vždy jsoucí Panny Marie. Děkuji za milost, které jsem já nehodný dnes byl učiněn hodným a prosím Tě o odpuštění mé nevěry. A teď, prosím Tě, dej, abych Tě mohl přijmout nikoliv jako Dítě, ale jako chléb.“

Když se tímto způsobem s vírou pomodlil, povstal, uviděl před sebou proměněný chléb jako předtím. S velikou radostí z něj pojedl a po celý svůj život pokračoval ve sloužení svatých Tajin s velikou zbožností.

Přeloženo z řečtiny: Θαύματα καὶ Ἀποκαλύψεις ἀπὸ τὴ Θεῖα Λειτουργία, ἐκδόσεις Ἰ.Μ. Παρακλήτου 1997, str. 46-48

_________
(*)Alamani: Německý kmen, který se objevuje ve 2. stol. V 10. stol se jim podařilo založit alamanské knížectví, které se však v 11. stol. rozpadlo.