1. září: Nový církevní rok

“Požehnej nám Indictio* Nového roku,ó Ty Věkovitý a pro lidstvo Nový.”

Požehnej nám Indictio* Nového roku,
ó Ty Věkovitý a pro lidstvo Nový.”

Naše svatá Pravoslavná církev dnes slaví počátek Nového církevního roku. V Mineji pro měsíc září se nachází speciální služba určená pro tento svátek. Její součástí jsou také modlitby svatých patriarchů konstantinopolských Athanasia (1289-1203) a Filothea (1353-1355, 1364-1376).

Můžeme uvést tři důvody tohoto svátku:

a. Počátek Nového roku. Letní sklizní dochází k naplnění a vyvrcholení celého roku. V září začíná nová zemědělská sezóna, znovu se zasévá, abychom později sklidili novou úrodu. Jedná se tedy o začátek Nového roku.
Také ve starozákonním období na první den sedmého židovského měsíce (počátek září) připadala slavnost odpočinutí a den troubení. (Lv 23, 24-25; Nu 29, 1-6)

b. Díkuvzdání a prosby. V tento den Církev vzdává Bohu díky za jeho péči o stvoření a modlí se k Hospodinu za příznivé povětrnostní podmínky, za déšť, za příznivý vítr a za dobrou úrodu. Prosí, „aby se Bůh smiloval a požehnal Nový rok“.

c. Příchod Krista do synagogy. Dnes se také vzpomíná událost vejití Krista do synagogy v Nazaretu (je zachovaná do dnešních dnů), kde četl z Izajášova proroctví a promluvil k lidem. Tehdy Kristus přečetl pasáž, kde prorok mluví jménem Spasitele: „Duch Hospodinův jest nade mnou (nad Kristem Spasitelem); proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych vyhlásil rok milosti Hospodinovy.“ (Lk 9,18)

Tento svátek nám dnes připomíná, že celé stvoření se připravuje na příchod nové epochy – nového roku, že Kristus je Stvořitel světa a času, který se vtělil, aby v Sobě vše zahrnul a obnovil.

Dnes pravoslavní křesťané na celém světě oslavují Trojičního Boha, dárce všeho dobra, který vše stvořil a vše udržuje při životě a který v každé době zahrnuje celé stvoření svojí nesmírnou milostí.

Jeden z Trojice, náš Pán Ježíš Kristus nám otevírá dveře Nového roku, uvádí do Církve přírodu a čas a volá nás k tomu, abychom znovu prohloubili vědomí o našem určení. Jsme povoláni k tomu, abychom se stali chrámy Svaté Trojice, účastníky Božího života a tak na základě milosti věčnými obyvateli Nové Země a Nových Nebes posledních časů.

Biskup Kyprián orejský

_________

(*)Indictio: Ohlášení, dekret či vyhláška římského císaře o dani, která byla vybíraná pro pokrytí vojenských nákladů. Daň se platila každý rok před začátkem zimy po dobu 15 let. Termín Indictio označoval jak celý cyklus 15 let, tak i každý jednotlivý rok této periody.)

Počátek Indictio = počátek každého roku z patnáctiletého cyklu = dříve to byl počátek Nového občanského roku = v Pravoslavné církvi je to dodnes počátek církevního roku.

Stojí za povšimnutí, že i poté, co byl počátek občanského roku nakonec určen na 1. ledna, Církev nepovažovala za nutné přenést na tento datum počátek církevního roku. Naopak zůstala při kalendářní praxi používané od 4. stol a nadále slavila počátek Nového roku 1. září. Církev si totiž byla vědoma, že má svůj vlastní církevní rok s vlastním počátkem (1. září), že má svůj vlastní církevní kalendář nerozlučně spojený s cyklem církevních svátků.

Tímto způsobem je pochopitelnější, proč přijetí nového, či gregoriánského, občanského kalendáře bylo církevně nepatřičné. Ovšem tak či onak to bylo nesprávné, protože to bylo realizováno v širším rámci ekumenismu.