Category: Ze života naší církve
Podle ekumenismu totiž neexistují ani hereze ani heretici. Církev má jakoby neomezené hranice, které zahrnují všechny pokřtěné ve jméno Svaté Trojice, kteří společně tvoří jedno Tělo Krista. Theologické rozdíly v očích ekumenistů znamenají pouze „rozdílné tradice“, které mají být chápány jako legitimní vyjádření jedné a téže víry, aniž by měly jakýkoliv negativní dopad na milost sv. Tajin a strukturu různých jinoslavných „církevních společenství“. V rámci pravoslavného ekumenismu jsou tyto principy již po desetiletí akceptovány, kázány, žity a vyjadřovány mnoha různými způsoby.
Christos Jannaras (1935) je současným nejznámějším řeckým filosofem. Publikoval několik desítek monografií, z nichž mnohé byly přeloženy do různých evropských jazyků. Ve svém díle se systematicky věnuje především napětí mezi mezi řeckou a západoevropskou filosofickou tradicí. V řecké společnosti je také znám jako hlasitý komentátor politického, kulturního, sociálního a také církevního dění. Velice populární a čtené jsou jeho pravidelné nedělní články otiskované v příloze předního řeckého deníku Kathimerini. Ve svých zamyšleních „Koho se týká Velký sněm?“ ze 6. března a „Velký sněm – znamení úpadku a krize“ ze 13. března Christos Jannaras zaměřil svoji pozornost na aktuální církevní dění. Našim čtenářům přinášíme několik jeho postřehů.
Z milosti Boží se v těchto dnech uskutečnila Mezi-pravoslavná konference pravých pravoslavných církví: Řecké starostylní církve, Rumunské starostylní církve a Ruské zahraniční církve. Zúčastnili se jí biskupové, kněží, diákoni a laičtí představitelé v celkovém počtu 40 osob. Konference proběhla ve čtvrtek 13/25. 5. 2016 v Athénách na pozvání arcibiskupa athénského a celého Řecka Kallinika od 10.00 do 19.00.
S pomocí Boží vladyka Kliment, správce moravské eparchie, uskutečnil ve dnech 18. 6. / 1. 7. – 23. 6. / 6. 7. 2016 návštěvu našich malých církevních obcí. V sobotu 2. 7. / 19. 6. se vladyka zúčastnil chrámového svátku sv. Jana Maximoviče v Jezdovicích u Jihlavy. Spolu s ním jak na večerní bohoslužbě v předvečer svátku, tak na jitřní bohoslužbě a svaté liturgii v den svátku sloužili o. Jeremiáš Cvak, správce církevní obce v Jezdovicích, o. Jiří Ján a o. Chariton Mrázek.
Řecká pravoslavná starostylní církev s pomocí Boží a s požehnáním vladyky Klimenta gardikijského, správce moravské eparchie, si vás dovoluje pozvat ke slavnostnímu zahájení bohoslužebného života v novém pražském chrámu sv. Filareta Nového Vyznavače. V sobotu 19.6./2.7. v 19.00 bude vladyka Kliment sloužit obřad otevření a malého posvěcení chrámu (Θυρανοίξια), po kterém bude následovat večerní bohoslužba. Následující den v neděli 20.6./3.7. v 7.30 budeme podle řeckého typikonu sloužit jitřní bohoslužbu následovanou archijerejskou svatou liturgií (začátek v 9.00).
V sobotu 15./28. 5. 2016 se ve starobylém ženském monastýru Zesnutí přesvaté Bohorodičky v Thrakomakedones na úpatí pohoří Parnitha, v atmosféře duchovní radosti a vznešenosti, uskutečnila svatá liturgie zakončená obřadem kanonizace sv. Chrysostoma Nového Vyznavače. Bez přehánění můžeme říct, že v tento den právě tady bilo srdce Pravoslaví. Dokonce ani přítomní účastníci nemohli plně docenit význam této historické události. Ostatky vyznavače a sloupu Pravoslaví sv. Chrysostoma byly vystaveny před hlavním monastýrským chrámem, aby je mohli uctít poutníci, kteří přijeli v hojném počtu ze všech koutů Řecka a ze zahraničí.
Spolu s předáním otcovských požehnání členů našeho Posvátného synodu bych vás rád informoval o tom, že letošní paschální období bude ozdobeno velice významnou událostí v životě naší církve, spojenou s širšími důsledky pro pravoslavné věřící na celém světě.
Posvátný synod na svém zasedání dne 8./21. 1. 2016 se po mnohaměsíčním zkoumání rozhodl přistoupit k oficiálnímu prohlášení svatosti pamětihodného prvního hierarchy, emeritního metropolity florinského Chrysostoma (Kavouridis), který zesnul 7./20. 9.1955.
A tak se slitujme nad svými těly a učiňme je chrámy, posvěcenými Duchem Svatým skrze praktikování svatých ctností a přijímání svatých Tajin. Jen tak se budeme moci očistit od poskvrn hříchu a svá těla učinit hodnými přijmout Božské Světlo. Zachovávejme své duchovní bohatství nedotčené a bez újmy a nenechejme se znepokojovat hrozbami a neklidem tohoto světa, ale spíše podávejme – podle možností – pomocnou ruku oslabeným na duši i těle.
Syn Boží, který se stal Synem člověka, aniž by měl potřebu očištění, jsa sám bezhříšný, veden láskou očišťuje lidskou přirozenost. Bylo absolutně nezbytné, aby voda při Křtu Krista očistila lidskou přirozenost od skvrny hříchu, aby poté mohla zazářit Světlem Božství. Bez předcházejícího očištění není možné osvícení a Boží ozáření.
Náš Pán si přeje a nabádá nás všechny, abychom odvrhli zlobu a lest a stali podobnými dětem.„Jestliže se neobrátíte a nebudete jako děti, nevejdete do království nebeského.“ (Mt 18,3).Pakliže se u nás nebudou projevovat dětské ctnosti a jestliže se nebudeme uvnitř cítit dětmi, tedy slabými, ale lidskými a upřímnými, dobrosrdečnými a nositeli naděje – radujíce se s radujícími a plačíce s plačícími (Ř 12,15) a obzvláště nebudeme-li vkládat pevnou naději v našeho Všemohoucího a Přeblahého Otce, jenž jest na Nebesích, tehdy skutečně nemůžeme naplnit toto Božské nabádání a Království Boží se od nás vzdálí.
