Rubrika: Příběhy a zkušenosti z duchovního života

Člověk Boží

Víte, otče, Bůh je mi svědkem, jak velice miluji své vězněné bratry! Oni všichni jsou jako andělé Boží a Kristus je jistojistě spasí. Až nastane čas strašného Soudu, tehdy Kristus řekne všem uvězněným: “Vězňové Moji, mučedníci Moji, malí bratři Moji, pojďte ke Mně, připravil jsem pro vás u Mého Otce zvláštní příbytek, který je zhotoven z vašeho utrpení a horoucích slz, zasviťte jako slunce v Království Otce nebeského!“

Fotios Kontoglou*: Velká sázka mezi věřícími a nevěřícími

Vy, kteří nesete Boha ve svých srdcích – vaše slova jsou Pravda a to jediná Pravda. Vy jste vyhráli velkou sázku mezi věřícími a nevěřícími. Sázku, kterou já jsem prohrál. Třesu se, sténám, nenacházím odpočinutí. Je pravdou, že v pekle není možnost žádného pokání. Hanba všem těm, kteří chodí po zemi tak, jako já jsem chodil. Naše těla byla opilá pýchou a vysmívala se těm, kteří věří v Boha a v život věčný; téměř všichni nám tleskali. Chovali jsme se k vám jako k bláznům, jako k pošetilým. A čím více a lehčeji snášíte naše urážky, tím více narůstá naše zloba.

O modlitbě a lišce

V Egyptě, kde se v době křesťanského starověku nacházelo mnoho velkých mnišských center, žil jeden mnich, který se přátelil s jedním nevzdělaným, prostým a bezelstným rolníkem. Jednoho dne rolník povídá mnichovi: „Já také uctívám Boha, který stvořil tento svět. Každý večer mu nalévám do misky trochu kozího mléka a nechávám mu je pod palmou. Večer pak Bůh přichází a pije to mléko. Moc mu chutná. Ani jednou se nestalo, aby něco v misce zůstalo.“

Bůh si oškliví vášeň odsuzování: Musíme být bdělí a nikoho nesoudit

…A viděl jsem sám sebe, jak stojím před Golgotou, před svatým Křížem, na kterém byl ukřižován Kristus mezi dvěma lotry. Vrhl jsem se k Němu a začal Ho velebit a uctívat. Když jsem se ale k Němu přiblížil, odvrátil ode mne hlavu a řekl přísným hlasem svatým andělům, kteří stáli kolem: „Vyhoďte ho odsud, neboť je to můj nepřítel (antikrist). Dříve, než já sám jsem mohl vynést soud, odsoudil svého bratra.“

“Vysvobodila jsi mne z pekla”: milodary přinášejí úlevu duším zesnulých

Jednou místní kněz, ohromený silou a účinností jejích modliteb, si ji pozval k sobě a zeptal se jí: “Kateřino, jak se modlíš před ikonou Krista?” A ona s celou svojí prostotou odpověděla: “Drahý otče, jak víš, neumím číst. Říkám jednu modlitbu, kterou mě naučila moje babička: “Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.” Kněz byl velice překvapený, když uslyšel první verš Janova evangelia. Když se přesvědčil o bezelstnosti její duše a o prostotě a hloubce její víry, řekl jí: “Modli se dítě moje, modli se, jak se modlíš.”

Chudý anděl: veliký užitek milodarů

Jednoho dne ke dveřím kláštera dorazil chuďas požádat o almužnu. Svatý Řehoř mu dal šest mincí. Chuďas se po chvíli vrátil a žádal znovu. Světec mu dal dalších šest mincí. To stejné se opakovalo i potřetí. Tehdy však již svatý Řehoř nemajíce co by mu dal, ochotně mu daroval stříbrný talíř z majetku kláštera.

Boží milosrdenství “uhání” hříšníka: potrat – skutek nenáviděný Bohem a jeho tragické následky

Před 40 lety na poloostrově Chalkidiki žila jedna rodina. Byli poměrně dobře zabezpečeni a měli dvě děti 7 a 15 let. Když matka otěhotněla potřetí, chtěla jít za každou cenu na potrat. Bez ohledu na prudký nesouhlas manžela trvala na svém a potají svůj záměr uskutečnila. „Bůh nás krutě potrestá,“ řekl jí tehdy manžel. „Jaký Bůh, prosím tě,“ zareagovala na to manželka. „Jestli Bůh existuje, ať přijde teď…“