Author: spravce

Zamyšlení metropolity Kypriána

Metropolita Kyprián oropský a filijský: Poslušnost a svoboda

Každodenní život přináší otevřenému křesťanu neustále nové příležitosti jak ukázat poslušnost Bohu, jak se vzdát své vlastní vůle a představy, jak zapřít sám sebe a to jak v zaměstnání, doma, na cestě, v obchodě či v mezilidských vztazích.

Naše srdce při neustálém snažení o aplikaci tohoto způsobu smýšlení si zvykne žít životem požehnané bezstarostnosti. Osvobodí se od egocentrismu a vyváže se z vlastního vězení. Nebude se znepokojovat a nebude netrpělivá. Ale to nejdůležitější zalije ji sladká láska k Bohu a k bližnímu.

Zprávy a události

Dobrý pastýř, člověk Boží

Promluva na pohřebním obřadu našeho otce, starce a metropolity oropského a filijského Kypriána (17/30. 5. 2013):

Kristus vstal z mrtvých, ctěný metropolito! Kristus vstal z mrtvých, moudrý jerondo! Kristus vstal z mrtvých, milovaný otče! Nechť je vaše památka věčná. Těšíme se na slehadnou na Veliké oslavě, na Svatbě zabitého Beránka, tam kde zní čistý zpěv těch, kteří neumlkajícími ústy a nepřestávajícím chvalozpěvem oslavují a děkují Otci, Synu a Duchu Svatému na věky věkův. Amen!

Zprávy a události

Zesnutí metropolity oropského a filijského Kypriána: Sv. liturgie a pohřební obřady

Ve čtvrtek 17/30. 5. 2013 metropolita oropský a filijský Kyprián obklopen svými duchovními dětmi odešel k Hospodinu. Jeho tělo bylo poté oděno do plného archijerejského oděvu a v místě kde zesnul, tedy v jeho kélii v monastýru sv. Kypriána a Justiny bylo zpřístupněno k rozloučení. Po dva dny nepřetržitý zástup věřících přicházel, aby vzdal úctu a lásku svému pastýři a igumenovi, který posledních pět let ležel nemocný ve své kélii, ale přesto duchovně dohlížel a žehnal naším církevním a monastýrským záležitostem.

ČASOPIS DUCHOVNÍ POUČENÍ A ÚTĚCHA

Časopis Duchovní poučení a útěcha: překlad 3. čísla

Z obsahu: Encyklika ke svátku všeslavného Vzkříšení Krista Spasitele: Smýšlení vzkříšeného Krista, očištění srdce a vidění Boha | Její srdce byla skutečná Boží zahrada: Hodnota soucitu a milosrdenství | Kristus a ženy, ženská láska: Kristovo vzkříšení, svátek žen | Zapomněli zasadit Kristovu víru do jejich srdcí: Následky bezcitného chování k rodičům | „Dnem i nocí stojí při nás, jsou to naši ochránci a pomocníci ve všem“ Svatí andělé milují křesťanské pokolení | Velmi poučný zázrak ze současné Austrálie: Ženy se mají modlit se zahalenou hlavou

Pravoslaví a ekumenismus

Mezi-pravoslavná theologická konference Soluň 2004: Ekumenismus: Počátky – Očekávání – Vyvrácení

Je třeba všem pravoslavným představeným hlasitě vzkázat, že pokud budou pokračovat v účasti a posilňování panherze ekumenismu jak mezikřesťanského tak i mezináboženského, v takovém případě věřícím zbude pouze jediná, nevyhnutelná, spásonosná, kanonická a svatootcovská cesta: přerušení společenství. To znamená přerušit vzpomínání biskupů, kteří jsou spoluodpovědní a spoluúčastní hereze a duchovního klamu. Nejedná se o schizma, ale o Bohulibé vyznavačství. Stejně tak postupovali sv. Otcové v minulosti nebo byvší metropolita florinský Augustinos a svatohorci v současnosti.

Dogmatická theologie

Metropolita Antonij Chrapovickij*: Jaký je rozdíl mezi pravoslavnou vírou a západními konfesemi?

Biskup Theofan učí, jak vést život podle požadavků křesťanské dokonalosti a západní biskup (sit venia verbo) bere z křesťanství pouze to, co je v souladu s podmínkami současného kulturního života. Tedy první autor hledí na křesťanství jako na věčný základ pravého života a požaduje po každém, aby proměňoval sám sebe a svůj život, dokud nebude odpovídat těmto požadavkům. Druhý autor považuje základy současného kulturního života za nepřekonatelnou danost a pouze v těch otázkách, které poskytují různé možnosti, se snaží vybrat ty, které jsou nejvíce akceptovatelné z křesťanského hlediska.

První požaduje mravní heroismus a zápas, druhý se snaží najít v křesťanství to, co by se nám hodilo v současných životních podmínkách. První nahlíží na člověka jako na pozvaného k posmrtné věčnosti, kde teprve začne skutečný život. Přitom historické danosti současného života jsou pouhou iluzí. Pro druhého je nauka o věčném životě povznášející myšlenkou, která nám pomáhá lépe zorganizovat skutečný život, který se žije tady na tomto světě.

Pravoslaví a ekumenismus / Svatý Filaret Nový Vyznavač, první hierarcha Ruské pravoslavné církve v zahraničí (1903-1985)

Třetí bolestný dopis (1975) svatého Filareta Nového Vyznavače

Všichni jsme poučeni samotným apoštolem Pavlem, abychom ve všem chránili a udržovali pravoslavnou víru, která nám byla svěřena. V listu Galatským svatý Pavel píše: „Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž anathema!“ (Gal 1,8)… To je norma, kterou každý biskup Pravoslavné církve musí dodržovat a které je povinen se držet podle přísahy, jež skládá v den svého svěcení. Apoštol píše, že biskup by měl být tím, kdo je „pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.“ (Tit 1,9).

Pravoslaví a ekumenismus / Svatý Filaret Nový Vyznavač, první hierarcha Ruské pravoslavné církve v zahraničí (1903-1985)

Druhý bolestný dopis (1972) svatého Filareta Nového Vyznavače

Je to právě víra v obnovení celého lidstva v rámci nové univerzální církve, která dává ekumenismu povahu chiliastické hereze. Je to čím dál tím více patrné jak v ekumenických pokusech sjednotit všechny lidi, bez ohledu na Pravdu a omyly, tak i v tendenci vytvořit nejen novou církev, ale také nový svět. Propagátoři této hereze nechtějí věřit, že země a všechno co na ní jest, shoří, že nebesa pominou a vesmír se roztaví žárem. Zapomínají na to, že až po dni Posledního soudu přijde nové Nebe a nová Země, kde bude přebývat Pravda. Zapomínají na to, že se tak stane skrze tvůrčí slovo Boží a nikoli skrze úsilí lidských organizací.