Dobrý pastýř, člověk Boží

Promluva na pohřebním obřadu našeho otce, starce a metropolity oropského a filijského Kypriána (17/30. 5. 2013):

Kristus vstal z mrtvých, ctěný metropolito! Kristus vstal z mrtvých, moudrý jerondo! Kristus vstal z mrtvých, milovaný otče! Nechť je vaše památka věčná. Těšíme se na slehadnou na Veliké oslavě, na Svatbě zabitého Beránka, tam kde zní čistý zpěv těch, kteří neumlkajícími ústy a nepřestávajícím chvalozpěvem oslavují a děkují Otci, Synu a Duchu Svatému na věky věkův. Amen!

Nejctěnější metropolito Vlasie, nejctěnější biskupe Fotie, nejctěnější archijerejové, ctění kněží, mnichové a mnišky, milovaní bratři a sestry v Kristu, světlé děti svaté Pravoslavné církve!

Christos Anesti! Alithos Anesti!

V tyto dny, zaliti světlem Vzkříšení, teď kdy stvoření oslavuje, teď kdy nás Bůh ve své laskavé péči plné něhy znovu přijímá do své otcovské náruče a proto se raduje nebe, země i podzemí, právě teď se láskyplná pravice Krista Spasitele rozhodla přesadit z neklidné země do nebeské zahrady drahocennou a mnoha květy rozkvetlou květinu našeho otce, starce a metropolity, požehnaného archijereje oropského a filijského Kypriana.

Sláva Bohu za vše!… Sláva Otci, Synu a Duchu Svatému!… Sláva mnoho opěvované Svaté Trojici!… Jak se Bohu zalíbilo, tak se i stalo!… Budiž jméno Hospodinovo blahoslaveno od nyní až na věky!…

***

Toto přesazení našeho zesnulého metropolity zapečeťuje a ukončuje jedno období, v jehož průběhu mnohočetné aktivity jeho osvíceného působení psaly skutečně historii.

Jako zářící hvězda opsal nebeskou a požehnanou dráhu z historického města Agrinio, kde se v 1935 narodil až do věhlasného města Athénského, na jehož okraji roku 1961 založil tento posvátný monastýr zasvěcený pravoslavné askezi a misii.

Od té doby se s požehnáním svého starce a duchovního otce Filothea Zervaka blažené paměti setkal a spojil s lidmi a místy plnými milosti a světla, od kterých načerpal hojnou a bohatou zkušenost a moudrost v Kristu.

Jeho výjimečné dary vytryskly na povrch jakoby z tajemného pramene s osobitou zřetelností a silou zvláště poté, co byl uveden na apoštolský trůn archijerejství.

Tehdy od roku 1979 se ukázalo, že byl skutečně „jak dědic způsobů, tak následovník trůnů“ svatých hierarchů, kteří vytváří slavný a neporušený řetěz pravdy a života Pravoslaví.

Jeho svědectví, jak pastýřské tak i vyznavačské, které bylo opravdovým mučednictvím v Kristu, překonalo hranice naši požehnané vlasti a přineslo zralé plody v zemích Evropy, Afriky, Ameriky, ásie a Oceánie, ve kterých dnes existují pravoslavné církevní obce stojící v ohrazení proti synkretickému ekumenismu.

***

Jeho mnohovrstevná a charismatická osobnost byla založena a upevněna na neotřesitelném základu mnišského způsobu uvažování, hesychastické a eucharistické tradici svatého Pravoslaví.

Přestože byl velice aktivním pastýřem nikdy nezapomněl, že je mnichem a že očištění, osvícení a zbožštění jako životní vize, jako praktický způsob života a jako duchovní nazírání, musí neustále tvořit priority pravoslavného pastýře.

Skutečnost, že ve svém životě žil opravdovým mnišským životem, z něj učinila skutečného člověka Božího a celá jeho duchovní stavba vyzařovala tajemné světlo milosrdenství a svobody v Kristu, tvořivé svatosti a odvahy.

Jeho osobnost byla charakteristická tím, s jakou lehkostí se pohyboval v duchovním prostředí tvořeném mnišským způsobem uvažování, milosrdenstvím a svobodou.

Ze všech stran nahlíženo, byl to skutečný člověk Boží; svědek ukřižování a vzkříšení Krista; živý příklad evangelijního sebezapření a obnovení, místo projevení Ducha Svatého; mírný a usmiřující; světlý a osvěcující; radostný a radost přinášející; svobodný a osvobozující; milosrdný a zvěstoval milosrdenství skutkem i slovem.

Takový byl náš otec, starec a metropolita Kyprián, který byl v tyto dny přesazen do nebeské zahrady. Jeho ctěné tělo teď leží před námi a povždy bude s námi jako drahocenný pramen útěchy a posilnění v našem obtížném životě plném odpovědností.

Vrcholem a nezpochybnitelným svědectvím o tom, že se zalíbil Bohu, bylo jeho skutečně požehnané zesnutí po mnohaleté očisťující nemoci. Ti, kdo měli tu velikou milost být mu nablízku v ony poslední chvíle viděli, zakusili, pocítili a doslova se dotýkali velikého daru, kterým je požehnaný konec života světlých údů těla Kristova.

„A ten kdo viděl, dosvědčil a jeho svědectví je pravé…“

Již od svého mládí měl náš starec neustále na paměti jedno přání, aby ho lidumilný Bůh učinil hodným mít „křesťanské a pokojné skončení života a dobrou obhajobu na posledním soudu“. Často si zpíval onen známý tropar: „Michaeli, archanděli Kristův nepřijdiž ke mně jako divoký lev, neulov moji duši jako malého ptáčka, ale v hodině smrti mi pomoz…“

A bylo to právě před ikonou archanděla Michaela, před kapličkou, která mu byla zasvěcená a která se nacházela jeho v prosté kélii, kde náš velice ctěný a drahý starec a metropolita předal v pokoji svoji duši do rukou živého Boha.

Jeho požehnaný odchod a zejména v tomto paschálním období byl dalším svědectvím o tom, že „Kristus vstal z mrtvých a vládne život“!… Skrze kříž a vzkříšení „byly poraženy hranice přirozenosti“. Smrt se stala pramenem života a požehnání…Vše je prozářeno nevyslovitelným vylitím světla sv. Trojice… Již se účastníme tajemství svátku Království… Středem naší existence je příprava na svátek Setkání se s Přicházejícím a již Přítomným Ženichem…

***

Velice ctěný metropolito, moudrý starče a milovaný otče, teď, když se nacházíte v nevyslovitelné Slávě Království a jste silným přímluvcem před Bohem, dovolte nám, abychom položili do vaší něžné otcovsko-mateřské náruče květy vděčnosti za vše, co jste pro nás udělal… květy pokání, protože jsme nedostáli vaší starostlivé péči o nás… květy závazku, že se budeme snažit zůstat věrní vašemu dědictví s citlivostí a odpovědností.

Trojité světlo milosrdenství, svobody a mnišského způsobu uvažování, které vyzařovalo z vaší aristokratické vznešenosti, nám odhalovalo úsměv Boží. Kéž nám také osvěcuje naši cestu k setkání s Oním, Jediným, Milovaným a Ženichem našich duší, s ukřižovaným a vzkříšeným Kristem….

Kristus vstal z mrtvých, ctěný metropolito!

Kristus vstal z mrtvých, moudrý starče!

Kristus vstal z mrtvých, milovaný otče!

Nechť je vaše památka věčná. Těšíme se na shledanou na Veliké oslavě, na Svatbě zabitého Beránka, tam kde zní čistý zpěv těch, kteří neumlkajícími ústy a nepřestávajícím chvalozpěvem oslavují a děkují Otci, Synu a Duchu Svatému na věky věkův. Amen!

Biskup orejský Kyprián