Category: Pravoslavná spiritualita a její praxe

O Ježíšově modlitbě

Sv. Ignatij Brjančaninov: Pojednání o Ježíšově modlitbě, část I. – úvod

Jeden duchovní spisovatel právem poznamenává, že tento způsob modlitby odmítají pouze ti, kteří ho neznají. Odmítají ho na základě předsudků a mylných pojetí, které o něm existují. V našem pojednání necháme stranou předsudky a neznalost a majíce naději v milost Boží a Jeho pomoc předkládáme drahým otcům a bratřím tuto nepatrnou studii o modlitbě Ježíšově sestavenou na základě Svatého Písma, církevní tradice a patristické literatury. Tam je vyložena nauka o této všesvaté a všemocné modlitbě.

O Ježíšově modlitbě

Noetická modlitba srdce a duchovní otec

Když byla moje duše pevně držena v objetí mého duchovníka, slyšel jsem, jak se za mne modlí k Pánu Ježíši Kristu. Neodvažoval jsem se pozvednout oči své duše, ale přesto jsem cítil, jak jsem zaplavován přenádhernou září, jako bych do ní byl doslova ponořen a byl jsem naplněn radostí, štěstím, pokojem a úžasem…

Příběhy a zkušenosti z duchovního života

Bůh si oškliví vášeň odsuzování: Musíme být bdělí a nikoho nesoudit

…A viděl jsem sám sebe, jak stojím před Golgotou, před svatým Křížem, na kterém byl ukřižován Kristus mezi dvěma lotry. Vrhl jsem se k Němu a začal Ho velebit a uctívat. Když jsem se ale k Němu přiblížil, odvrátil ode mne hlavu a řekl přísným hlasem svatým andělům, kteří stáli kolem: „Vyhoďte ho odsud, neboť je to můj nepřítel (antikrist). Dříve, než já sám jsem mohl vynést soud, odsoudil svého bratra.“

Theokofilie - láska k Bohorodičce

Démoni mají strach z Bohorodičky

Vzpomněl jsem si, že v minulosti jsem se modlil k Bohorodičce, aby mne ochránila, až už nebudu mít sílu se modlit. A tato moje dávná prosba mi v ten okamžik vytanula na mysli; se slzami jsem se otočil k Prostřednici všech těch, kteří trpí: „Moje Paní, nyní je čas, abys mne ochránila od démonských sil. Žádal jsem to u Tebe!“ A v ten okamžik se démoni strašlivě vyděsili a všichni dohromady začali křičet: „Mizíme odsud!“

Duchovní život v pravoslaví

Biskup Fotij triadický*: Pravoslavná spiritualita jako živá tradice

Živý kontakt s pravoslavnou spiritualitou vyžaduje osobní nasazení, boj za „odložení dřívějšího způsobu života a starého člověka“ (Efezským 4:22), duchovní zápas, mysl modlitebně vztaženou k „poznání Božího tajemství Krista“ (Koloským 2:2), nikoli k „lidským tradicím“, k „principům tohoto světa“, ale ke Kristu (viz. Kol. 2:8)… Bytostným jádrem pravoslavné spirituality jako živé tradice je právě Svatý Duch, třetí Osoba Trojjediného Boha a milost, kterou na nás vylévá – nestvořená Boží energie…

Sv. Jan Maximovič, arcibiskup šanghajský a sanfranciský, Divotvorce / Theokofilie - láska k Bohorodičce

Sv. Jan Maximovič*: Pravoslavný pohled na dogma o „neposkvrněném početí“

Dokonce po odpadnutí západní církve Bernard z Clairvaux, který je pokládán za její velikou autoritu, napsal: „Jsem zhrozen, když nyní vidím, jak někteří z vás touží změnit podmínky v důležitých záležitostech a zavedli nový svátek, neznámý pro církev, neschválený rozumným smýšlením a neospravedlněný starodávnou tradicí. Což jsme skutečně moudřejší a zbožnější než naši Otcové?…Vím, řeknete mi, že musíme ctít Matku Boží, jak jen je to možné. To je pravda, ale oslavování Královny nebes vyžaduje soudnost. Královská Panna nemá potřebu falešného oslavování.

Příběhy a zkušenosti z duchovního života

„Vysvobodila jsi mne z pekla“: milodary přinášejí úlevu duším zesnulých

Jednou místní kněz, ohromený silou a účinností jejích modliteb, si ji pozval k sobě a zeptal se jí: „Kateřino, jak se modlíš před ikonou Krista?“ A ona s celou svojí prostotou odpověděla: „Drahý otče, jak víš, neumím číst. Říkám jednu modlitbu, kterou mě naučila moje babička: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh.“ Kněz byl velice překvapený, když uslyšel první verš Janova evangelia. Když se přesvědčil o bezelstnosti její duše a o prostotě a hloubce její víry, řekl jí: „Modli se dítě moje, modli se, jak se modlíš.“

Duchovní život v pravoslaví

Metropolita Hierotheos (Vlachos): Definice pravoslavné duchovnosti

Termín pravoslaví (řecky orthodoxia – òϱθοδοξία) se skládá ze slov orthé (òϱθή) – pravdivý a doxa (δόξα). Pojem doxa je na jedné straně označením pro smýšlení, nauku, víru, a na straně druhé znamená také oslavu, přičemž oba tyto významy spolu velmi úzce souvisejí. Pravá nauka o Bohu zakládá pravou oslavu Boha. Je-li Bůh abstraktní, je abstraktní i modlitba k němu, je-li Bůh osobní, dostává osobní charakter i modlitba. Bůh zjevil pravdivou víru, pravdivou nauku, a tak říkáme, že nauka o Bohu a o všech tématech spojených se spásou člověka je zjevení Boží, nikoliv lidské.

Příběhy a zkušenosti z duchovního života

Chudý anděl: veliký užitek milodarů

Jednoho dne ke dveřím kláštera dorazil chuďas požádat o almužnu. Svatý Řehoř mu dal šest mincí. Chuďas se po chvíli vrátil a žádal znovu. Světec mu dal dalších šest mincí. To stejné se opakovalo i potřetí. Tehdy však již svatý Řehoř nemajíce co by mu dal, ochotně mu daroval stříbrný talíř z majetku kláštera.

Příběhy a zkušenosti z duchovního života

Boží milosrdenství „uhání“ hříšníka: potrat – skutek nenáviděný Bohem a jeho tragické následky

Před 40 lety na poloostrově Chalkidiki žila jedna rodina. Byli poměrně dobře zabezpečeni a měli dvě děti 7 a 15 let. Když matka otěhotněla potřetí, chtěla jít za každou cenu na potrat. Bez ohledu na prudký nesouhlas manžela trvala na svém a potají svůj záměr uskutečnila. „Bůh nás krutě potrestá,“ řekl jí tehdy manžel. „Jaký Bůh, prosím tě,“ zareagovala na to manželka. „Jestli Bůh existuje, ať přijde teď…“