Svatý Velký Půst: Celý prostoupený Světlem Vzkříšení!
Poučení k začátku Velké Svaté Čtyřicátnice 2013 od biskupa Kypriána orejského.
Author: spravce
Sv. Justin Popovič: Evropský humanismus a dogma o neomylnosti papeže
Dogmatem o neomylnosti papeže si člověk pro sebe přivlastnil moc a práva náležící výlučně Bohočlověku Kristu. Ve své podstatě se tímto způsobem papež v římském katolictví prohlásil za Církev…
V historii lidského rodu se setkáváme se třemi hlavními pády: Adamovým, Jidášovým a pádem papeže. Podstata všech tří pádů je jedna a táž: Je to snaha svými vlastními silami dosáhnout dokonalosti, svými vlastními silami se stát bohem, přestože si člověk neuvědomuje, že v tom stejném okamžiku se připodobňuje…
O. J. Romanidis*: Pravoslaví není náboženství
Z pohledu pravoslavné theologie všechny lidi na světě čeká stejný konec. Nehraje přitom žádnou roli, jedná-li se o pravoslavné křesťany, buddhisty, hinduisty, atheisty, nebo kohokoliv jiného. Všichni lidé jsou předurčeni k tomu, aby jednou spatřili Slávu Boží. Uvidí ji na konci lidské historie při druhém příchodu Krista. Všichni lidé uvidí Slávu Boží a z tohoto hlediska je tedy všechny čeká stejný konec. Všichni uvidí Slávu Boží, ale s jedním rozdílem. Spasení uvidí Slávu Boží jako Světlo, zatímco ostatní jako oheň spalující.
Sv. Basil Veliký a eklesiologie ohrazení: Být s někým ve společenství je otázkou podstaty a nikoliv formy
Později, již jako biskup, neváhal přerušit své dávné přátelství s ariánsky smýšlejícím biskupem Eustathiem ze Sebasty a ukončit s ním všechny styky. Ve svém vysvětlení tak přísného postoje napsal: „Nyní, pokud ani s nimi (s Eustathiem a jeho následovníky) nesouhlasíme a těch, co mají podobné smýšlení se straníme, na základě spravedlnosti by nám mělo být odpuštěno. Neboť tak činíme z důvodu, že nic nepovažujeme za důležitější než pravdu a naši pevnost v pravé víře.“
Bůh si oškliví vášeň odsuzování: Musíme být bdělí a nikoho nesoudit
…A viděl jsem sám sebe, jak stojím před Golgotou, před svatým Křížem, na kterém byl ukřižován Kristus mezi dvěma lotry. Vrhl jsem se k Němu a začal Ho velebit a uctívat. Když jsem se ale k Němu přiblížil, odvrátil ode mne hlavu a řekl přísným hlasem svatým andělům, kteří stáli kolem: „Vyhoďte ho odsud, neboť je to můj nepřítel (antikrist). Dříve, než já sám jsem mohl vynést soud, odsoudil svého bratra.“
Stylianos Papadopoulos*: Rozdíl v chápání Evangelia v Pravoslaví a v protestantismu
Pro současnou západní hermeneutiku je Evangelium předně slovem. V Pravoslavné církvi je Evangelium předně zpřítomnění události Krista a pozvánka k živé a zkušeností zakoušené účasti na Kristově Osobě. Můžeme tedy říci, že v prvním případě vládne slovo, zatímco v druhém jde o účast a zkušenost proměnění.
Sv. Theofan Zatvornik: O podstatě křesťanství
Apoštol Pavel formuluje hlavní zákon křesťanského života takto: „Duchem choďte, a žádosti těla nevykonávejte.“ (Ga 5,16) Chodí duchem ten, kdo také duchem žije. Zda-li někdo žije duchem, je možné vidět na základě toho, jestli vykonává žádosti těla. Tato žádostivost, jinými slovy hřích žijící v nás, neboli vášně, se v člověku před Adamovým hříchem nenacházela. Člověk byl duchovní. Střed člověka se nacházel v jeho duchu, který žil v Bohu a z Boha přijímal život a byl tak schopen vše vnitřní i vnější v člověku směřovat k Bohu.
Metropolita Kyprián oropský a filijský: A kdo je můj bližní?
Tato slova metropolita Kyprián (Posvátný synod v ohrazení) napsal jako odezvu na konkrétní události v Řecku v roce 2001. O rok později byl článek otisknut také v anglickém překladu v časopise Orthodox Tradition, vydávaném při klášteru sv. Řehoře Palamy v Kalifornii s tím, že má svou platnost i v Americe. My jej předkládáme českému čtenáři, protože dobře vykresluje étos Pravoslaví. Je dokladem toho, že pravé ohrazení vůči ekumenismu není motivováno nacionalismem či šovinismem a nevede k nelásce a pohrdání lidmi jiného vyznání.
Krátký životopis sv. Filareta Nového Vyznavače
Svatý metropolita Filaret, světským jménem Georgij Nikolajevič Vozněsenskij, se narodil v roce 1903 v Kursku, v rodině kněze. Poté, co jeho matka zemřela, se jeho otec stal mnichem a byl vysvěcen na biskupa chaijlarského v Mandžusku. (…) Vedle hlubokého duchovního a liturgického života a intenzivní pastýřské práce se sv. metropolita Filaret vyznačoval především neochvějnou pevností a odhodlaností vyznávat pravdu Pravoslaví v současném světě. Své celoživotní odhodlání bojovat za zachování Pravoslaví prokázal sv. Filaret tváří v tvář oběma velkým nebezpečím, kterým muselo Pravoslaví ve 20. století čelit.
