Návrat k našim kořenům: ke kříži a vzkříšení našeho svatého křtu „Neboť u Tebe je pramen života… ve světle Tvém uzříme světlo…“ Milovaní bratři a sestry v Kristu, „Pojďte, zaplesejme Hospodinu a zajásejme Bohu, Spasiteli našemu!“...
Řecká pravoslavná starostylní církev Posvátný synod Kannigos 32 106 82 Athény Řecko Encyklika ke svátku Kristova Vzkříšení 2020 „Utrpením Tvým, Kriste, byli jsme osvobozeni od vášní svých a Vzkříšením Tvým zachráněni jsme...
Všude tam, kam přichází Kristus, sestupuje Nebe a kvete Ráj. Andělé pějí své slavosloví a veškerenstvo je naplněno radostí a celé stvoření jásá. Převládá světlo, čistota, líbezná vůně, oslava a chvála. Pokoj se rozšiřuje...
Skrze duchovní lásku a zbožnou horlivost nechť zasvětíme náš život Kristu, který za nás trpěl a z mrtvých vstal. Přinesme Mu své modlitby, lásku, zdrženlivost, naději, pokoru, odpouštění, milosrdenství a trpělivost, především však svou účast...
Dar pokoje je božský a je dán těm, kdo ho hledají: “Hospodine, jenom ty nám můžeš zjednat pokoj” (Iz 26, 12). Náš Pán je ten, kdo ruší nepřátelství člověka vůči Bohu. On je ten,...
Nejsme slabí jako třtina vystavená dujícím větrům tohoto světa a útokům pronásledovatelů Církve. Máme Spasitele v nebi, stejně neporazitelného, jako všemocného a také jeho spojence neustále připravené nám pomoci: nepřemožitelnou Bohorodičku, naše strážné anděly...
Při svaté liturgii prosíme v okamžiku po posvěcení přinesených darů ústy sloužícího kněze o přímluvy „zvláště přesvaté Bohorodice“ [a dále pak všech svatých] těmito úchvatnými slovy: „Na jejichž přímluvy, Bože, navštiv nás.“ Ano, moji...
Sestoupení našeho Spasitele Ježíše Krista, které osvítilo tmu, prohřálo ledový chlad a přineslo mír a usmíření těm, kteří byli ve stavu vzpoury proti Bohu, nás vyzývá, abychom přistoupili a s úctou nahlédli do hlubin...
Vzkříšení našeho Pána Boha a Spasitele Ježíše Krista je tou největší a nejvýznamnější příčinou naší radosti. Vždyť život již více nekončí smrtí, smrt byla poražena a otevřel se před námi horizont věčnosti.
Hřích nás učinil služebníky ďábla a smrti. Ovšem náš vše-dobrý Hospodin na se přijal krev a tělo, aby skrze smrt na kříži zničil ďábla majícího moc smrti a tak osvobodil nás, kteří jsme byli skrze strach ze smrti po celý život v otroctví. (viz. Žd 2,14-15.)
Vzkříšením našeho Spasitele Krista byla poražena smrt a to, co s ní bylo spojeno – hřích a ďábel. Provinilcům, otrokům a těm, kteří úpěli v zajetí Hádu a v trpkém otroctví hříchu, byla darována svoboda a odpuštění.
Každému z nás je však milost dána “podle míry obdarování Kristova” (Ef 4, 7). Kristus uděluje svoji milost, “podle naši vlastní práce” (I Kr 3, 8), v míře našich ctností a účastenství na svatých Tajinách. Skrze svatý křest jsme začleněni do Pravoslavné církve, a skrze přijímání Těla a Krve Kristovy jsme sjednoceni jak s Ním, tak i mezi sebou navzájem. Naše vlastní přispění je ale nutné pro uskutečňování tohoto charismatického daru, stejně tak i pro jeho zachování a růst. Člověk musí svobodně toužit a zápasit o své zbožštění. Obdrželi jsme milost Božského synovství a byli jsme zapsáni do Církve jako děti Boží, ale je na nás, do jaké míry dokážeme zpřítomnit tuto milost v našich životech.
