Miliony a miliony lidí různých národů na požehnaném Balkáně v průběhu věků z pokolení na pokolení odpovídaly tímto pro ně charakteristickým způsobem. Nejsme z tohoto světa, ale z toho příštího. Naše vlast je tam, kde je náš Otec. Na tomto světě nejsme doma, jsme zde cizinci. Sláva Bohu, jsme na zemi jeho hosté.
Lidé odsoudili Boha na smrt. On svým vzkříšením odsoudil lidi na nesmrtelnost. Za rány jim odplácí objetím, za urážky požehnáním, za smrt nesmrtelností. Nikdy lidé neukázali větší nenávist k Bohu, než tehdy, když Ho ukřižovali. Nikdy Bůh neprokázal větší lásku k lidem než tehdy, když vstal z mrtvých. Lidé chtěli Boha učinit smrtelným, a On je svým vzkříšením učinil nesmrtelnými. Ukřižovaný Bůh vstal z mrtvých a pobil smrt. Smrt již více neexistuje.
