Veliký svátek Zesnutí a Přenesení do nebes Přeblahoslavené Bohorodičky nám dává příležitost hlouběji proniknout do tajemství obnovení lidské přirozenosti v osobě našeho Spasitele Ježíše Krista.
Je povinností nás, pravoslavných křesťanů, zúčastnit se a napomoci k tomu, aby iniciativa „JEDEN Z NáS – ONE OF US“ nashromáždila milión podpisů do 1. listopadu 2013!
Následující text byl sepsán a publikován roku 2010 jako encyklika Posvátného synodu v ohrazení ke svátku nového církevního roku, který je v pravoslavné Církvi slaven 1. září. Text reagoval zejména na krizi v Řecku, která se v té době rozvíjela. Encyklika reflektuje řeckou krizi z duchovního hlediska, a proto je nadčasová a velmi aktuální i dnes.
Ikonopisecká dílna při monastýru Sv. Kypriána a Justiny ve spolupráci s humanitární organizací Svatý Filaret pořádala na konci loňského roku v Athénách velkou ikonopiseckou výstavu, jejíž výtěžek organizace Svatý Filaret věnuje na pomoc lidem, postižených řeckou krizí. Součástí výstavy byly ikonopisecké semináře a kurzy pro veřejnost, ze kterých postupně přineseme fotografie a krátké reportáže v pětidílném seriálu. Pro zájemce je vždy na konci článku přiložen řecký originál. Na příští rok připravujeme návštěvu řeckého ikonopisce mnicha otce Gabriela v České republice s podobnými semináři a kurzy.
22. července/4. srpna Církevní obec Sv. Jana Sanfranciského v Jezdovicích slavila chrámový svátek domovní kaple v domě o. Jeremiáše v Jezdovicích. Kaplička je zasvěcena Sv. ap. rovn. Myronosici Marii z Magdaly a každoročně zde...
Každý člověk musí zakusit strašné tajemství smrti, protože každý z nás je dědicem porušitelnosti a smrtelnosti. Jinými slovy, rodíme se, abychom zemřeli. Smrt je tou nejjistější věcí v našich životech. Dokonce i současní existencialisté ve svých filosofických úvahách říkají, že největší pravdou je „bytí směřující k smrti“. Ačkoli smrt je tou největší jistotou, její den a hodina nám zůstává utajena. Žádný člověk nezná okamžik svého úmrtí. Jde o to žít správně, aby smrt mohla být následována věčným životem.
Když sv. Pavel mluví o vdovství, předpokládá, že manželství smrtí jednoho z partnerů nezaniká… Písmo i Tradice se shodují, že věrnost vdovce zesnulé manželce a věrnost vdovy zesnulému muži je více než „ideál“; je to křesťanská norma. Manželství křesťanů není pouze pozemské, tělesné spojení, je to věčný svazek, který bude pokračovat i poté, co se naše těla ve vzkříšení stanou „duchovními“ a kdy Kristus bude „vše ve všem“.
Tato událost se řadí do nespočetné řady podobných případů, které dokazují, že zbožní věřící byli vždy citliví a pozorní v otázkách víry. Sv. Řehoř Theolog je nazývá „nejhorlivější částí Církve“. Tito křesťané nikdy neotáleli vzdálit se od svých pastýřů, kteří byli velice ctnostní, ale nezvěstovali slova Pravdy. V naší době čelíme, a to již na úrovni celosvětové, nové bouři: herezi ekumenismu. Jsou zde pastýři a také patriarchové, kteří společně a s plným vědomím, jako své přesvědčení hlásají a rozšiřují heretickou nauku.
Nebe přijalo do své blažené náruče svaté Otce. A tím podalo svědectví, že v jejich myšlení, vnímání a skutcích našlo zalíbení. Svatí Otcové vyjádřili své myšlenky, obsah svého srdce, způsob svého jednání ve svých spisech. Z toho plyne: spisy svatých Otců jsou pro nás věrným průvodcem na cestě do nebe, průvodcem, jehož spolehlivost je dosvědčena samotným nebem.
O svátku Padesátnice jsme v Chrámu Sv. Jana Šanghajského v Jezdovicích křtili malého Ioannise.
