Category: Ekumenismus

Pravoslaví a ekumenismus

Mezi-pravoslavná theologická konference Soluň 2004: Ekumenismus: Počátky – Očekávání – Vyvrácení

Je třeba všem pravoslavným představeným hlasitě vzkázat, že pokud budou pokračovat v účasti a posilňování panherze ekumenismu jak mezikřesťanského tak i mezináboženského, v takovém případě věřícím zbude pouze jediná, nevyhnutelná, spásonosná, kanonická a svatootcovská cesta: přerušení společenství. To znamená přerušit vzpomínání biskupů, kteří jsou spoluodpovědní a spoluúčastní hereze a duchovního klamu. Nejedná se o schizma, ale o Bohulibé vyznavačství. Stejně tak postupovali sv. Otcové v minulosti nebo byvší metropolita florinský Augustinos a svatohorci v současnosti.

Pravoslaví a ekumenismus / Svatý Filaret Nový Vyznavač, první hierarcha Ruské pravoslavné církve v zahraničí (1903-1985)

Třetí bolestný dopis (1975) svatého Filareta Nového Vyznavače

Všichni jsme poučeni samotným apoštolem Pavlem, abychom ve všem chránili a udržovali pravoslavnou víru, která nám byla svěřena. V listu Galatským svatý Pavel píše: „Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž anathema!“ (Gal 1,8)… To je norma, kterou každý biskup Pravoslavné církve musí dodržovat a které je povinen se držet podle přísahy, jež skládá v den svého svěcení. Apoštol píše, že biskup by měl být tím, kdo je „pevný ve slovech pravé nauky, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.“ (Tit 1,9).

Pravoslaví a ekumenismus / Svatý Filaret Nový Vyznavač, první hierarcha Ruské pravoslavné církve v zahraničí (1903-1985)

Druhý bolestný dopis (1972) svatého Filareta Nového Vyznavače

Je to právě víra v obnovení celého lidstva v rámci nové univerzální církve, která dává ekumenismu povahu chiliastické hereze. Je to čím dál tím více patrné jak v ekumenických pokusech sjednotit všechny lidi, bez ohledu na Pravdu a omyly, tak i v tendenci vytvořit nejen novou církev, ale také nový svět. Propagátoři této hereze nechtějí věřit, že země a všechno co na ní jest, shoří, že nebesa pominou a vesmír se roztaví žárem. Zapomínají na to, že až po dni Posledního soudu přijde nové Nebe a nová Země, kde bude přebývat Pravda. Zapomínají na to, že se tak stane skrze tvůrčí slovo Boží a nikoli skrze úsilí lidských organizací.

Pravoslaví a ekumenismus / Svatý Filaret Nový Vyznavač, první hierarcha Ruské pravoslavné církve v zahraničí (1903-1985)

První bolestný dopis (1969) svatého Filareta Nového Vyznavače

Pokud se pokušení objeví pouze v jedné místní pravoslavné církvi, může být napravení dosaženo ve stejném prostoru. Pokud se však nějaké zlo rozšíří do téměř všech místních církví, pak se to stává záležitostí, týkající se každého biskupa. Což je možné, aby nějaký biskup zůstal nečinný, když vidí, jak ve stejné době množství jeho spolubratří biskupů kráčí po cestě, která je spolu s jejich pastvou vede v propast záhuby, tím jak nepozorovaně ztrácí Pravoslaví? Je možné v takovém případě říct, že nám pokora přikazuje mlčet?

Pravoslavné ohrazení

Sv. Basil Veliký a eklesiologie ohrazení: Být s někým ve společenství je otázkou podstaty a nikoliv formy

Později, již jako biskup, neváhal přerušit své dávné přátelství s ariánsky smýšlejícím biskupem Eustathiem ze Sebasty a ukončit s ním všechny styky. Ve svém vysvětlení tak přísného postoje napsal: „Nyní, pokud ani s nimi (s Eustathiem a jeho následovníky) nesouhlasíme a těch, co mají podobné smýšlení se straníme, na základě spravedlnosti by nám mělo být odpuštěno. Neboť tak činíme z důvodu, že nic nepovažujeme za důležitější než pravdu a naši pevnost v pravé víře.“

Pravoslaví a ekumenismus

Biskup Fotij triadický*: Jednota Pravoslaví v našich dnech

účast místních pravoslavných církví ve Světové radě církví, však bývá často představována jako pouhý formální akt, bez reálného významu pro řadové kněze a laiky. Jedná se však o tento případ? Pravdou je, že celkem nevelká skupina oficiálních představitelů místních pravoslavných církví přijímá rozhodnutí v otázkách zcela zásadního významu a to za zády milionů pravoslavných duchovních a laiků…Někteří však mohou namítnout: „Jaký má pro mne význam, že můj biskup či kněz je ekumenista a přijímá rozhodnutí protivící se pravoslavné víře? Já chodím do chrámu jako pravoslavný křesťan a ekumenismus mne nikterak nezajímá.“

Pravoslaví a ekumenismus

O. Serafím Rose: Královská cesta – Pravé pravoslaví ve věku apostaze

Naše doba je v mnohém podobná době svatého Marka z Efezu v 15. století, kdy se zdálo, že Církev se rozpustí v bezbožné unii s latiníky. Ne. Nikoliv. Naše doba je ještě horší a nebezpečnější než tehdy, neboť v 15. století byla unie vnucena silou zvenčí, zatímco nyní je situace odlišná. Pravoslavní jsou dlouhodobě připravováni na blížící se „ekumenické“ sloučení všech církví a náboženství skrze desetiletí lhostejnosti, světskosti, shovívavosti a ruinující falešnosti, že „opravdu nás nic neodděluje“ od všech ostatních, kteří se považují za křesťany.