Author: spravce

Patristická tradice: kritérium Orthodoxie

o. Georges Florovsky: O patristické tradici

V tomto smyslu musíme říct, že „věk Otců“ stále pokračuje v živé Církvi. Neměl by též pokračovat i v našem theologickém snažení, výzkumu a závěrech? Neměli bychom znovu objevit „myšlení Otců“ také v našem theologickém způsobu myšlení a výuky? Obnovit je však nikoliv ve smyslu archaizujících postojů a zvyků, ani jako uctívanou relikvii, ale přímo jako existenciální postoj, jako duchovní orientaci…

Nestačí praktikovat jisté rysy byzantské zbožnosti. Musíme jít hlouběji, musíme sestoupit až ke kořenům a odkrýt patristické myšlení a z něho vyvěrající zbožnost. Jinak se nám může snadno stát – jako se to často stává v pravoslavném prostředí, že budeme vnitřně rozpolceni mezi „tradicionalistickými“ formy zbožnosti a velmi „netradicionalistickým“ způsobem theologického myšlení.

Ostatní

Dobré slovo a jeho léčebná síla

Přinášíme českým čtenářům překlad promluvy tehdejšího archimandrity, nynějšího biskupa Kypriána orejského, již pronesl 6./19. října 2003 na slavnosti, kterou bratrstvo monastýru sv. Kypriána a Justiny organizuje každoročně u příležitosti monastýrského svátku a svátku igumena a zakladatele tohoto monastýru (letos zesnulého) metropolity Kypriána. Slavnostní večer se každoročně odehrával ve velkém sálu hotelu Novotel v centru Athén za přítomnosti množství lidí, včetně významných představitelů řeckého veřejného života. Na programu bývala byzantská církevní hudba a řecké lidové písně v podání chrámového sboru, krátký film s duchovní tematikou a přednášky. V roce 2003 byl slavnostní večer zasvěcen tématu „Dobré slovo – jeho léčebná síla“.

Fotogalerie

Bratrská návštěva z francouzského Lyonu

V polovině srpna jsme přivítali vzácnou návštěvu. Z francouzského Lyonu k nám zavítala na bratrskou návštěvu skupina deseti věřících z Ruské pravoslavné zahraniční církve, vedených diákonem Jevgenijem. Prohlédli si Prahu a pak několik dní...

Encykliky

Boholidství: Autentický humanismus

Následující text byl sepsán a publikován roku 2010 jako encyklika Posvátného synodu v ohrazení ke svátku nového církevního roku, který je v pravoslavné Církvi slaven 1. září. Text reagoval zejména na krizi v Řecku, která se v té době rozvíjela. Encyklika reflektuje řeckou krizi z duchovního hlediska, a proto je nadčasová a velmi aktuální i dnes.

O svatých ikonách

Seminář pravoslavného ikonopisectví: První lekce

Ikonopisecká dílna při monastýru Sv. Kypriána a Justiny ve spolupráci s humanitární organizací Svatý Filaret pořádala na konci loňského roku v Athénách velkou ikonopiseckou výstavu, jejíž výtěžek organizace Svatý Filaret věnuje na pomoc lidem, postižených řeckou krizí. Součástí výstavy byly ikonopisecké semináře a kurzy pro veřejnost, ze kterých postupně přineseme fotografie a krátké reportáže v pětidílném seriálu. Pro zájemce je vždy na konci článku přiložen řecký originál. Na příští rok připravujeme návštěvu řeckého ikonopisce mnicha otce Gabriela v České republice s podobnými semináři a kurzy.

Eschatologie

Metropolita Hierotheos Vlachos: Otázka života po smrti v podobenství „O boháči a Lazarovi“

Každý člověk musí zakusit strašné tajemství smrti, protože každý z nás je dědicem porušitelnosti a smrtelnosti. Jinými slovy, rodíme se, abychom zemřeli. Smrt je tou nejjistější věcí v našich životech. Dokonce i současní existencialisté ve svých filosofických úvahách říkají, že největší pravdou je „bytí směřující k smrti“. Ačkoli smrt je tou největší jistotou, její den a hodina nám zůstává utajena. Žádný člověk nezná okamžik svého úmrtí. Jde o to žít správně, aby smrt mohla být následována věčným životem.

Manželství a rodina

John Meyendorff: Manželství z pravoslavné perspektivy I; Biblické základy

Když sv. Pavel mluví o vdovství, předpokládá, že manželství smrtí jednoho z partnerů nezaniká… Písmo i Tradice se shodují, že věrnost vdovce zesnulé manželce a věrnost vdovy zesnulému muži je více než „ideál“; je to křesťanská norma. Manželství křesťanů není pouze pozemské, tělesné spojení, je to věčný svazek, který bude pokračovat i poté, co se naše těla ve vzkříšení stanou „duchovními“ a kdy Kristus bude „vše ve všem“.