, Autor Orthodoxia Christiana

Slavnostní otevření a posvěcení nového pravoslavného chrámu svatého Filareta Nového Vyznavače v Praze

Řecká pravoslavná starostylní církev s pomocí Boží a s požehnáním vladyky Klimenta gardikijského, správce moravské eparchie, si vás dovoluje pozvat ke slavnostnímu zahájení bohoslužebného života v novém pražském chrámu sv. Filareta Nového Vyznavače. V sobotu 19.6./2.7. v 19.00 bude vladyka Kliment sloužit obřad otevření a malého posvěcení chrámu (Θυρανοίξια), po kterém bude následovat večerní bohoslužba. Následující den v neděli 20.6./3.7. v 7.30 budeme podle řeckého typikonu sloužit jitřní bohoslužbu následovanou archijerejskou svatou liturgií (začátek v 9.00).

Zprávy a události

Kanonizace svatého Chrysostoma Nového Vyznavače

V sobotu 15./28. 5. 2016 se ve starobylém ženském monastýru Zesnutí přesvaté Bohorodičky v Thrakomakedones na úpatí pohoří Parnitha, v atmosféře duchovní radosti a vznešenosti, uskutečnila svatá liturgie zakončená obřadem kanonizace sv. Chrysostoma Nového Vyznavače. Bez přehánění můžeme říct, že v tento den právě tady bilo srdce Pravoslaví. Dokonce ani přítomní účastníci nemohli plně docenit význam této historické události. Ostatky vyznavače a sloupu Pravoslaví sv. Chrysostoma byly vystaveny před hlavním monastýrským chrámem, aby je mohli uctít poutníci, kteří přijeli v hojném počtu ze všech koutů Řecka a ze zahraničí.

Okružní listy

Věřícím a duchovním moravské eparchie: Oznámení o kanonizaci emeritního metropolity florinského Chrysostoma

Spolu s předáním otcovských požehnání členů našeho Posvátného synodu bych vás rád informoval o tom, že letošní paschální období bude ozdobeno velice významnou událostí v životě naší církve, spojenou s širšími důsledky pro pravoslavné věřící na celém světě.

Posvátný synod na svém zasedání dne 8./21. 1. 2016 se po mnohaměsíčním zkoumání rozhodl přistoupit k oficiálnímu prohlášení svatosti pamětihodného prvního hierarchy, emeritního metropolity florinského Chrysostoma (Kavouridis), který zesnul 7./20. 9.1955.

Encykliky

Encyklika ke svátku Kristova Vzkříšení 2016

A tak se slitujme nad svými těly a učiňme je chrámy, posvěcenými Duchem Svatým skrze praktikování svatých ctností a přijímání svatých Tajin. Jen tak se budeme moci očistit od poskvrn hříchu a svá těla učinit hodnými přijmout Božské Světlo. Zachovávejme své duchovní bohatství nedotčené a bez újmy a nenechejme se znepokojovat hrozbami a neklidem tohoto světa, ale spíše podávejme – podle možností – pomocnou ruku oslabeným na duši i těle.

Liturgika

Na cestě k Pasše: Neděle Postní triody

Připomínáme si také smysl našeho kříže. Být křesťanem znamená být ve světě, ale nepatřit mu. Povznést se nad něj, avšak cestou kříže, potupy a bolesti, a to jak dobrovolné, tak nedobrovolné. Umět obojí přijmout jako dar a požehnání, prostředek k vlastní spáse. Uctívání sv. Kříže je pak projevem této odhodlanosti. Cesta, na kterou jsme se vydali, je cestou křížovou. Tato neděle je tedy jakási anticipace Velkého pátku, avšak stále jde o nedělní slavnost, a tak na Kříž nahlížíme prismatem vzkříšení. Je to symbol konečného vítězství. Svatí Otcové tuto připomínku právě uprostřed sv. Čtyřicátnice vysvětlovali jako povzbuzení na cestě.

Liturgika

Sv. Theofan Zatvornik: O obřadu svátku Neděle Pravoslaví

První neděle Velkého půstu se v Pravoslavné církvi nazývá Nedělí Pravoslaví. Je to den, kdy pravoslavní věřící slaví vítězství Orthodoxie nad ikonoboreckou herezí. Poprvé se tato oslava uskutečnila v Konstantinopoli roku 843 za patriarchy sv. Metoděje a císařovny sv. Theodory u příležitosti konce druhé, závěrečné fáze ikonoborectví. Podle typikonu se v tento den v pravoslavných chrámech či kolem nich uskutečňuje průvod věřících s ikonami. Součástí průvodu jsou zastavení, při nichž biskup nebo kněz předčítá z tzv. Synodiku Pravoslaví, což je text, který najdeme v liturgické knize s názvem Postní trioda. Původně text Synodiku (sestavený na sněmu v Konstantinopoli 843) obsahoval kromě krátkého úvodu pouze odsouzení nauky ikonoborců. Později v průběhu historie byl jeho text rozšířen o odsouzení dalších herezí. Jako poslední byla do Synodiku Pravoslaví zařazena rozhodnutí tzv. hesychastických sněmů ze 14. století proti těm, kteří odmítají nauku Církve o nestvořených Božích energiích.

Duchovní život v pravoslaví

O. Serafím (Rose): Jak číst svaté Otce

Různá patristická literatura o duchovním životě je vhodná pro různé podmínky života. Ta, která je vhodná pro poustevníky, není vhodná pro mnichy žijící v komunitě; ta, která je obecně určená pro mnichy, nebude přímo užitečná laikům; a obecně o všech stavech platí, že duchovní strava vhodná pro ty, kteří již dosáhli nějakých zkušeností, může být zcela nestravitelná pro začátečníky. Nejdříve je třeba, aby pravoslavný křesťan dosáhl určité vyváženosti v duchovním životě. Toho dosáhne tím, že v rámci církevní disciplíny bude aktivně dodržovat Boží přikázání, že bude studovat základní spisy svatých Otců a že bude mít duchovní vedení od živých otců.

Pravoslaví a ekumenismus

Sv. Justin Popovič: Humanistický ekumenismus

Bez pokání a vstupu do pravé Církve Kristovy je neopodstatněné a nesmyslné mluvit o jakémkoliv sjednocení „církví“, o dialogu lásky, o intercomuniu. Tím nejdůležitějším a nejhlavnějším je stát se údem a spoluúčastníkem boholidského Těla Kristovy Církve, získat obecenství s duší Církve, tedy s Duchem Svatým a tak se stát spoludědicem nesmrtelných boholidských blah.

Životy svatých

Sv. Rafael Syrský, biskup brooklynský a pravoslavný misionář (1860-1915)

Vysluhoval sv. Tajiny pro všechny pravoslavné křesťany bez výjimky, pro Řeky, Rusy, Araby… v té době spadali všichni orthodoxní věřící v USA pod ruskou misii. Snažil se nastolit mír a harmonii; s požehnáním biskupa Mikuláše pozval kvalifikované syrské kněze sloužit v arabsky mluvících farnostech, které založil; z laiků vybíral nadané muže pro kněžství.

Ač sám k sobě byl velmi přísný, ke svým věřícím, kteří k němu jako k pravému pastýři přicházeli s žádostí o pomoc, byl vždy dobrosrdečný, mírný, benevolentní a plný lásky.