Poslání ke svátku Theofanie 2016
Syn Boží, který se stal Synem člověka, aniž by měl potřebu očištění, jsa sám bezhříšný, veden láskou očišťuje lidskou přirozenost. Bylo absolutně nezbytné, aby voda při Křtu Krista očistila lidskou přirozenost od skvrny hříchu, aby poté mohla zazářit Světlem Božství. Bez předcházejícího očištění není možné osvícení a Boží ozáření.
Duchovním a věřícím
moravské eparchie
Řecké pravoslavné starostylní církve
Ctění otcové, milovaní bratři a sestry v Kristu,
Veliký svátek Křtu našeho Pána Ježíše Krista je výsostnou událostí Theofanie, tedy zjevení Boha. Když náš Pán přichází k řece Jordánu, je mu 30 let a je v té době veřejnosti zcela neznámý. Přichází, aby přijal křest z rukou Svého služebníka a předchůdce, ctěného Jana Křtitele. Křest Páně v Jordánu se stává okamžikem zjevení Jeho Božství a veřejným počátkem Jeho spasitelského díla.
V průběhu Křtu se zjevuje a odhaluje pravda trojičního dogmatu, a to způsobem přístupným pro lidské smysly: Otec přináší svědectví o Svém milovaném Synu, který ve shodě s Otcovým zalíbením přichází uskutečnit naši spásu. A Duch Svatý v podobě holubice sestupuje na křtěného Syna a Slovo Boží, Bohočlověka Ježíše Krista.
Zároveň s tím dochází k ustanovení tajiny křtu. Pán Ježíš Kristus sestupuje do jordánských vod, aby je posvětil a skrz ně nám daroval očištění a obnovení naší přirozenosti. Noří se vod, aby v nich pohřbil hříchy světa, čímž poukázal na svou oživující smrt a třídenní pohřbení.
Syn Boží, který se stal Synem člověka, aniž by měl potřebu očištění, jsa sám bezhříšný, veden láskou očišťuje lidskou přirozenost. Bylo absolutně nezbytné, aby voda při Křtu Krista očistila lidskou přirozenost od skvrny hříchu, aby poté mohla zazářit Světlem Božství. Bez předcházejícího očištění není možné osvícení a Boží ozáření.
***
Děkujíce osvětiteli a oživiteli Kristu za jeho podivuhodné skutky, které pro nás vykonal, nezapomínejme na to, že jsme byli pokřtěni v Jeho jméno a tak zařazeni do jeho zástupu, abychom zápasili proti ďáblovu klamu a proti hříchu. Při našem křtu jsme se zřekli satana a byli jsme začleněni do Těla Kristovy Církve, abychom se stali jeho skutečnými údy.
Je naší povinností, abychom zachovávali vyznání víry neporušené a celistvé a dosvědčovali ho skutky lásky. Jen tak budeme moci být uznáni za hodny budoucího dědictví věčných dober.
Opuštění vyznání pravé víry, jak k tomu dochází v eklesiologické herezi ekumenismu spolu se všemi inovacemi, které pravoslavný ekumenismus v průběhu uplynulého století přinesl do Církve, vede do duchovní záhuby. Ovšem také opuštění éthosu života v Kristu vede do duchovního otroctví a smrti.
Proto sv. Pavel zdůrazňuje: „Neboť toto vězte a znejte, že žádný smilník ani nečistý ani lakomec – to jest modloslužebník – nemá dědictví v království Kristově a Božím. Ať vás nikdo nesvádí prázdnými slovy, neboť pro tyto věci přichází Boží hněv na syny neposlušnosti.Nemějte s nimi tedy nic společného.Kdysi jste byli tmou, ale nyní jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla.“ (Ef 5, 5-8)
Tajina křtu poskytuje naší duši osvícení a našemu tělu posvěcení. Když křesťan umírá, ukládáme jeho tělo s úctou a bázní Boží do země až do doby všeobecného vzkříšení. Nikdy ho nepředáváme ohni. Eschatologickému ohni se předává, slovy sv. Jana Křtitele, pouze „každý strom, který nenese dobré ovoce“, tedy ten, kdo je bez pokání a dobrých skutků, takový strom „bude vyťat a hozen do ohně“ (Lk 3, 9). To však učiní Bůh při svém soudu a nikoliv člověk.
***
Milovaní bratři,
milost zjevivšího se Pána Ježíše Krista kéž nás všechny zalije světlem, abychom „neodpadli od vlastního pevného základu“ (2Pt 3, 17), ale naopak udrželi poklad víry a předali ho druhým. A tak chválíce a oslavujíce Trojjediného Boha zakoušeli tajemství sjednocení a obecenství s Ním a mezi námi „v Kristu a v Církvi“. Amen!
S požehnáním a láskou v Kristu
†
biskup Kliment gardikijský,
správce moravské eparchie
