Myslím, že se všichni potřebujeme navrátit k porozumění toho, čemu nás hagiografie učí, tedy k tomu, jak očišťuje naši mysl a podrobuje si naše vášně; jak posiluje naši víru ve skutečnost, jež se nachází za přirozeným světem a za jeho omezeními. Potřebujeme hagiografii, neboť nám hovoří o prostotě ducha a protože klade do ostrého kontrastu lidskou dobrotu a víru s démonickými neduhy padlé lidské přirozenosti.
Navzdory všemu nátlaku vyvíjenému císařem, patriarchou a katolíky sv. Marek odmítl zradit pravoslavnou víru. Nechtěl slyšet ani slovo o hledání „kompromisu“. „V záležitostech víry není možné připouštět žádný kompromis,“ trval na svém. Závěrečné rozhodnutí sněmu proto odmítl podepsat stejně jako se odmítl účastnit na společné bohoslužbě s katolíky. Svými slovy i skutky dosvědčoval, jak neústupně a pevně stál na duchovní skále – Kristu.
Posvátný synod Řecké pravoslavné starostylní církve na svém zasedání dne 5/18. 9. 2014 přistoupil k oficiálnímu vyhlášení svatosti pěti nových svatých Pravoslavné církve: sv. Jeronýma Eginského (†1966), sv. Pachomia (†1905) a sv. Parthenia (†1883) oba z Chiu, sv. novomučednice Kateřiny Routti (†1927) a sv. novomučedníka Josefa z Desfini (†1944). Měsíc poté, v den kdy si připomínáme výročí zesnutí sv. Jeronýma 3/16. 10. 2014, se na ostrově Egina uskutečnila první oficiální oslava svátku sv. Jeronýma Eginského. V předvečer svátku předseda Posvátného synodu arcibiskup Kallinikos sloužil slavnostní Velkou večerní bohoslužbu v chrámu sv. Kosmy a Damiána. Ve stejném chrámu pak na druhý den ráno byla sloužena jitřní bohoslužba a po ní následovala mnohočetná archijerejská sv. liturgie.
Takový je v krátkosti život bývalého mága Kypriána. Poté, co se z milosti Boží obrátil, pečlivě jako „moudrý architekt“ (1Kr 3, 10) vystavěl dům své duše a nikdy nezapomněl, že „zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme ten budoucí“ (Žd 13,14)… Svatí Kyprián a Justina dostali od Boha zvláštní dar pomáhat těm lidem, kteří jsou pokoušeni a napadání od démonů. Stejně tak pomáhají těm, kteří čelí problémům způsobených magií, která se v poslední době tak mocně rozšiřuje a která přivádí lidstvo zpět do temných dob před Kristem. Mimoto jsou však sv. Kyprián a Justina vzorem také pro zbožné křesťany v jejich snaze žít životem v Kristu. Pomáhají jim a posilují je v jejich zápase pokání a askeze.
Ve skutečnosti opravdový lidský život začíná až s vírou v Ježíše Krista; vírou, která vede člověka k tomu, aby celou svoji duši, celé své srdce a všechnu svoji sílu daroval Kristu, který ji postupně posvěcuje, proměňuje a zbožšťuje. Skrze toto posvěcení, proměnění a zbožštění se pak do člověka vlévají nestvořené Boží energie, které v něm rodí neochvějné vědomí a přesvědčení o vlastní nesmrtelnosti a věčnosti. Ve skutečnosti náš život je životem jen do té míry, do jaké jsme vrostlí v Krista. A jak moc jsme v Kristu, je potvrzováno naší svatostí: čím je život svatější, tím je více nesmrtelný a více věčný.
