Author: spravce

Pravoslavné ohrazení

Metropolita Kyprián oropský a filijský: „Legální“ charakter zápasu proti ekumenismu

Vzpomeňme na sv. Otce IV. století; na sv. Athanáše Velkého, sv. Hilaria z Poitires, sv. Cyrila Jeruzalémského, kappadocké Otce… Co bylo důvodem k tomu, že se pustili do projasnění a vyložení odpovídajících částí pravoslavné nauky, které pak nakonec schválil II. ekumenický sněm? Byla to potřeba vyvrátit heretické nauky ariánů, pneumatomachů a apolinaristů. Byl to zápas proti herezím, díky kterému vzniklo ono duchovní dědictví nesmírné hodnoty – theologické spisy církevních velikánů IV. století.

Životy svatých

Sv. Justin Popovič: Uvedení do Životů svatých

Ve skutečnosti opravdový lidský život začíná až s vírou v Ježíše Krista; vírou, která vede člověka k tomu, aby celou svoji duši, celé své srdce a všechnu svoji sílu daroval Kristu, který ji postupně posvěcuje, proměňuje a zbožšťuje. Skrze toto posvěcení, proměnění a zbožštění se pak do člověka vlévají nestvořené Boží energie, které v něm rodí neochvějné vědomí a přesvědčení o vlastní nesmrtelnosti a věčnosti. Ve skutečnosti náš život je životem jen do té míry, do jaké jsme vrostlí v Krista. A jak moc jsme v Kristu, je potvrzováno naší svatostí: čím je život svatější, tím je více nesmrtelný a více věčný.

O svatých ikonách

Seminář pravoslavného ikonopisectví: Třetí lekce

Třetí díl našeho miniseriálu krátkých reportáží a fotografií z ikonopiseckých kurzů a seminářů pro veřejnost. Ty pořádala na konci roku 2012 ikonopisecká dílna při monastýru Sv. Kypriána a Justiny (Fili, Řecko) ve spolupráci s humanitární organizací Svatý Filaret v rámci velké ikonopisecké výstavy. Výtěžek celé akce je věnován na pomoc lidem, postižených řeckou krizí. Na rok 2014 připravujeme návštěvu řeckého ikonopisce mnicha otce Gabriela v České republice s podobnými semináři a kurzy.

Encykliky

Encyklika ke svátku Narození našeho Spasitele Krista 2013

V těchto svátečních dnech, více než kdy jindy, znovu zaznívá povzbuzující a nadějeplné volání naší svaté matky Církve: „Kristus je na zemi, povzneste se a radujte se!…“ Kristus, náš Pán a náš Bůh, Jednorozený Syn a Slovo Boží, je nyní mezi námi, zde na zemi, zde uprostřed nás. Nestvořený Bůh skrze Bohorodičku a za spolupůsobení Ducha Svatého, přijal stvořenou, lidskou přirozenost a stal se člověkem, abychom se my mohli stát bohy podle milosti. Božská Láska Ho přiměla k „Vyjití “ ze sebe samého, aby se setkal se ztraceným člověkem a aby ho láskyplně objal ve věčném sjednocení a přivedl ho k Bohu Otci. Kristus přišel na svět, aby obětoval sebe samého, jako nevinného Beránka svému Otci.

Novomučedníci a vyznavači Katakombní církve v SSSR / Významné postavy zápasu za zachování Pravoslaví ve 20. století

Vznik a počátky Katakombní církve v Sovětském svazu

Jelikož se domníváme, že může-li se křesťanství něčím ve 20. století pochlubit, je to právě mučednická historie katakombního hnutí v SSSR a jelikož cítíme hlubokou vděčnost k těmto statečným vyznavačům za to, že nelitovali ani svého života, aby pro nás, budoucí generace, zachovali drahocenný poklad pravoslavné víry, rádi bychom českého čtenáře s touto problematikou seznámili. Máme v plánu postupně publikovat celý blok článků zabývajících se různými aspekty tohoto tématu.

Dogmatická theologie

O. J. Romanidis*: Co to je zkušenost zbožštění?

Předkládáme českému čtenáři další ukázku z knihy o. J. Romanidise „Πατερική Θεολογία“. Obsah knihy tvoří přepsané přednášky z dogmatické theologie, které autor pronesl v zimním semestru akademického roku 1983-1984 na Theologické fakultě Univerzity v Soluni. Jedná se o přepis živého, mluveného slova. V této ukázce přinášíme překlad kapitoly, ve které o. J. Romanidis studentům vysvětluje, jak třeba přistupovat k jednomu z ústředních témat Pravoslaví – zkušenosti zbožštění. Jako dogmatický theolog pak podtrhuje skutečnost, že základ pravoslavné dogmatiky se nachází v osobní zkušenosti vidění Boha.

Zprávy a události

Intronizační proslov metropolity oropského a filijského Kypriána, předsedy Posvátného synodu v ohrazení

Skutečně na první pohled se jedná o obtížnou službu, která na počátku v člověku vzbuzuje oprávněné obavy. Nakonec však převažuje radost v Duchu Svatém. Neboť ve sloužení, jehož podstatou je mytí nohou učedníků, tedy nohou lidu Božího, se uskutečňuje podstata biskupské služby…

Tehdy se skutečně biskup stává následovníkem Toho, který se o Velkém čtvrtku v průběhu Poslední večeře sehnul, poklekl a umyl nohy svým učedníkům… A navíc začal u Jidáše!…