Velkolepé oslavy památky sv. Glykeria v Rumunsku
Již za svého života sv. Glykerios navázal velice hluboké a intenzivní pouto s řeckými starostylními bratry. To, co je od počátku sjednocovalo, bylo jednomyslné a nekompromisní odmítnutí nového synkretického ekumenického pravoslaví, přizpůsobeného požadavkům, vkusu a představám sekularizovaného západního křesťanství. A toto pouto, založené na věrném následování patristického pravoslaví, sv. Glykerios díky Bohu upevňuje i po svém zesnutí. O tom jsme se mohli znovu přesvědčit na letošních oslavách světcova svátku.
Tak jako každý rok, i letos v neděli 15./28. 6. naše sesterská Rumunská pravoslavná starostylní církev oslavila s náležitou duchovní vznešeností a krásou památku jednoho z největších pravoslavných hierarchů 20. století, sv. Glykeria (1891-1985, svatořečen 1999). Oslavy proběhly v monastýru Proměnění Páně ve Slatioaře v severním Rumunsku, kde se také nachází sv. ostatky tohoto velikého vyznavače ohrazeného pravoslaví, který celý svůj život zasvětil zápasu za udržení svatootcovského dědictví v Rumunsku, tváří tvář procesu neustálého prohlubování ekumenismu a z něho pramenící faktické uniatizace rumunské novostylní církve.
Oslav se tak jako každoročně zúčastnila také delegace biskupů z naší Řecké pravoslavné starostylní církve, doprovázená početnou skupinou duchovních a laiků. Letos byli jejími členy metropolita Chrysostomos attický a viotický, metropolita Jerondios pirejský a salaminský a biskupové Ambrož methonský a Kliment gardikijský. Přítomna byla také nepočetná skupina poutníků z Ruské zahraniční církve v čele s biskupem Andronikem.
Oslavy začaly v předvečer svátku, tedy v sobotu odpoledne. Za přítomnosti obrovského množství věřících první hierarcha Rumunské pravoslavné starostylní církve metropolita Vlasios, obklopen dalšími metropolity a biskupy a velkým počtem kněží a diákonů, předsedal slavnostní velké večerní bohoslužbě.
Na druhý den, v neděli ráno, tisíce věřících zcela zaplnily nádvoří kláštera a okolní prostory. Mnohočetné archijerejské sv. liturgii opět předsedal metropolita Vlasios, který také na konci pronesl homilii, věnovanou památce svého duchovního otce sv. Glykeria. Za řeckou církev pronesl slavnostní řeč vladyka Ambrož. Na závěr slavnostní bohoslužby byly vyneseny ostatky sv. Glykeria a všichni přítomní za zpěvu světcova troparu prošli průvodem po monastýrském nádvoří.
.jpg)
Již za svého života sv. Glykerios navázal velice hluboké a intenzivní pouto s řeckými starostylními bratry. To, co je od počátku sjednocovalo, bylo jednomyslné a nekompromisní odmítnutí nového synkretického ekumenického pravoslaví, přizpůsobeného požadavkům, vkusu a představám sekularizovaného západního křesťanství. A toto pouto, založené na věrném následování patristického pravoslaví, sv. Glykerios díky Bohu upevňuje i po svém zesnutí. O tom jsme se mohli znovu přesvědčit na letošních oslavách světcova svátku.
