Sv. Filaret Nový Vyznavač: O potřebě dodržování církevních zákonů a nařízení
Církev nechává na nás, abychom si vybrali, jakou cestou budeme kráčet životem, jaké povolání si člověk zvolí, kterým směrem se vydá… Všechny cesty žehná, stačí jen, pokud člověk žije na své cestě jako křesťan. Ovšem tam, kde Církev ukládá své zákony, tam se musí pravý křesťan podvolit bez zaváhání.
Homilie na svátek svatých apoštolů Petra a Pavla
Žijeme ve zvláštní době, milovaní bratři! Čím zvláštní? Srovnejte dnešní situaci (proneseno v USA v 70. letech) s tím, jak to bylo na matičce Rusi dříve a uvidíte téměř úplný opak. Vezměme si například půst ke svátku svatých Petra a Pavla, který nyní začíná. Mnoho dnešních pravoslavných křesťanů ani neví o existenci tohoto půstu. Dříve, ve starém Rusku, pravoslavní křesťané znali dobře církevní zákony a svůj život založili podle toho, jak Církev učí, že bychom měli žít zde na zemi. Opakuji však, že dnes někteří nevědí o církevních zákonech nic. Není to jen nevědomost, ale naprosto nepřípustná vlažnost křesťanů ke starým dobrým tradicím církve.
Náš Pán Ježíš Kristus kdysi pravil: „Amen, pravím vám, dokud nepomine nebe a země, nepomine ani jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.“ (Mt 5,18) Neboť vše, čemu nás učí naše pravoslavné zákony, všechno ve svatém Evangeliu, stále platí a musí být naplňováno a ti, kteří tyto zákony neplní, nejsou poslušni zákonům Božím.
Podívejme se, jak to bylo ve starověku. Církev například oslavuje makkabejské mučedníky, všechny bratry a jejich starší, Eleazara a jejich matku. V čem spočívalo jejich utrpení? Pohanský král je vystavil strašnému mučení za to, že odmítli jíst vepřové maso, což zakazoval Mojžíšův zákon. Jinými slovy, odmítli porušit půst tím, že by jedli to, co Církev zakazovala. Raději přijali smrt.
Lidé v dnešní době jsou pozoruhodně nedbalí, ale skuteční lidé víry, kteří věří v Boha, dodržují všechny zákony jako nedotknutelné a posvátné věci.
Jednou se ptali jistého ruského askety: Proč nám Pán tak očividně přestává nabízet své požehnání a milosrdenství? Starec odpověděl: “Protože lidé odmítají slyšet Boha. Lidé přestali dodržovat postní období.”
To, co bylo tehdy, je dnes úplně jiné. Ve starých časech ještě šlo nalézt pravoslavné věřící, kteří dodržovali půst, ale dnes je to téměř nemožné. Ale platí to nejen pro dnešní dobu.
Alexej Chomjakov (1. pol. 19. stol., pozn. překl.), uznávaný ruský autor, filozof, theolog, člověk vysokého duchovního života a talentovaný básník, který vždy striktně dodržoval všechna postní období a zákony, se kdysi přestěhoval na nějakou dobu do Petrohradu, hlavního města Ruska. Cítil se tam, jako by byl v divočině: nikdo v jeho okolí nedodržoval půst – ani jedna jediná osoba! Pracoval, postil se a všechny překvapoval svou neústupností, přísností a tvrdohlavostí. Dnes je ale těžké najít někoho, kdo dodržuje půsty.
Vzpomeňme si, drazí, na všechny církevní zákony a nařízení – v Církvi není nic, co by bylo zbytečné, nic nepřebývá, naprosto nic! V tomto životě máme svobodnou vůli: zvolit si tak či onak. Existují však církevní zákony a ty musí dodržovat všichni pravoslavní křesťané. Jeden z těchto zákonů je o postních obdobích, kdy nás Církev vyzývá, abychom se během určitých období v průběhu roku postili. Pouze ti, kteří je dodržují, se mohou nazývat pravoslavní křesťané.
Vzpomeňme na slova sv. Serafima Sárovského, velkého askety. Ten pravil prostě a přímo: “Ten, kdo nedodržuje půst, není křesťan!” Může se nazývat jak chce, ale není křesťanem.
Toto striktní stanovisko formulované velkým asketou je zcela přirozené a správné. Vždyť jaká škola by tolerovala žáka, který ignoruje školní pravidla? Jaké pracoviště by si drželo zaměstnance, který nedodržuje pracovní předpisy?
Církev má své vlastní zákony, své vlastní předpisy. Znovu opakuji: Církev nechává na nás, abychom si vybrali, jakou cestou budeme kráčet životem, jaké povolání si člověk zvolí, kterým směrem se vydá… Všechny cesty žehná, stačí jen, pokud člověk žije na své cestě jako křesťan. Ovšem tam, kde Církev ukládá své zákony, tam se musí pravý křesťan podvolit bez zaváhání.
Církev nám nabízí toto vše pro náš vlastní prospěch, neboť poslušnost vůči Církvi je jednou z největších ctností.
Amen.
___________
Přeloženo z angličtiny.
