Říjen 2012: Okružní list kněžím a věřícím Posvátného synodu v ohrazení v Čechách
Drazí v Kristu otcové, bratři a sestry.
Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boha Otce a společenství Ducha Svatého ať je s vámi se všemi.
Před několika málo týdny s požehnáním našeho nemocného otce metropolity Kypriána jsme oslavili svátek patronů našeho metropolitního centra svatých Kypriána a Justýny v našem klášteře ve Fili nedaleko Athén. Shromáždění a přítomnost tak velikého počtu bratří, otců a věřících z mnoha míst Řecka a z různých částí světa při této církevní slavnosti nám přinesla velikou radost. Přítomni byli také zástupci našich sesterských církví z Rumunska, Ruska a Bulharska. Tímto způsobem se znovu ukázala naše jednota v pravdě a lásce.
Přestože nebylo možné, aby byl přítomen někdo z vaší krásné země, mimo o. Jiřího Jána, který zde v Řecku ze svojí rodinou slouží a žije, vzpomněli jsme na vás v modlitbách, podobně jako – doufáme – jste učinili také vy v onen pro nás veliký den. Přes geografickou vzdálenost, která nás rozděluje, vás máme ve svém srdci jako naše milované bratry a sestry ve společné víře.
* * *
Naše skromná výzva k vám všem je totožná s výzvou sv. apoštola Pavla: „Napodobujte tedy Boha jako milované děti a žijte v lásce, jako i Kristus si nás zamiloval a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť Bohu v příjemnou vůni.“ (Ef 5, 1-2)
Jestliže kráčíme po cestě lásce a oběti, žijeme jako „děti světla“ (Ef 5,8) a vydáváme „vůni života k životu“ (2 Kor 2,16) lidem kolem nás, kteří jsou otevřeni a očekávají od nás něco odlišného, živé svědectví naší pravé víry, svatého Pravoslaví.
* * *
Následující den po chrámovém svátku 3/16. 10. 2012 se naši biskupové sešli ke společnému synodálnímu zasedání. V jeho průběhu byl mimo jiné přečten referát o našich malých společenstvích v Čechách, v jehož rámci byly uvedeny také některé nadějné horizonty, které se před námi otevírají. Od zúčastněných nám bylo popřáno to nejlepší.
Synoda schválila publikaci Encykliky, tedy synodální výzvy obrácené k celému našemu církevnímu společenství s názvem: „Ekonomická a společenská krize a sociální étos křesťanů.“ Důvodem je neustále prohlubující se krize v Řecku, ale i ve světě obecně. Výzva k našim věřícím spočívá v tom, abychom se všichni v obětavém rozpoložení a evangelijním sebezapření stávali stále více vnímavější v upřednostňování prospěchu a dobra celku. Podobně jako náš Pán nepřišel, aby mu bylo slouženo, ale aby sloužil a obětoval sebe jako výkupné za mnohé (viz. Mt 20,28). Stejně tak i my musíme následovat jeho příkladu a přinést své schopnosti ve službě pro trpící a nemocné a obecně pro všechny ty, kteří jsou zvláště silně vystaveni ranám sociální nespravedlnosti a životním neštěstím. Naši službu však musíme přinést také těm, kteří zůstávají spoutáni hříchem, nevěděním a nepravým učením o Bohu. Když žijeme v lásce a oběti a dáváme přednost prospěchu ostatních a nikoliv egoisticky svému vlastnímu prospěchu, pak skutečně ve svém životě pěstujeme křesťanské vědomí pospolitosti. Pokud je to doprovázeno také praktickou hmotnou a duchovní pomocí, potom takový způsob života intenzivně přitahuje bohatou Boží milost a ostatní Boží dary. Tento postoj zdravého křesťanského sociálního cítění a zodpovědnosti přináší světu dobré svědectví vzkříšení a naděje jak o dočasné přítomnosti, tak i o věčné budoucnosti. Kéž tento postoj charakterizuje také všechny vás, kteří žijete ve zesvětštělém a duchovně chladném prostředí, které potřebuje vanutí Ducha života, naděje a milosti!
* * *
Na synodě jsme se zabývali také dalšími dvěma důležitými tématy. Projednávali jsme otázku udržení společenství a jednoty s našimi starostylními bratry z Rumunska, neboť naneštěstí je naše jednota ohrožována. Druhé téma se týkalo započetí oficiálního dialogu o jednotě v pravdě mezi naším Posvátným synodem v ohrazení a Řeckou starostylní církví. Obě témata jsou velice složitá a vyžadují duchovní pozornost, dar rozsuzování, odvahu a rozhodnost, tak, abychom zůstávaje věrni našim základním principům, byli schopni být přínosem ve službě a snaze o dosažení kýžené jednoty antiekumenistů starostylního hnutí v Řecku a za hranicemi. Prosíme vás, abyste i vy byli účastni na tomto Bohulibém díle vašimi modlitbami a pochopením.
* * *
Za několik týdnů nás čeká již druhý Sněm kleriků a věřících naší metropole oropijské a filijské, který se uskuteční v klášteře sv. Paraskevi v Acharnes nedaleko našeho metropolitního centra. Sejdou se zde klerikové a věřící z různých častí Řecka, aby společně prostudovali a zamysleli se nad hlavním tématem tohoto sněmu „Diakonie a duchovní otcovství“, ale také aby provedli bilanci předešlého období a prodiskutovali celé široké spektrum naších církevních aktivit. I v tomto případě budeme mít možnost pocítit vaši přítomnost jak skrze vaši duchovní spoluúčast, tak i skrze mne jako vašeho zástupce na tomto sněmu. Podobně i naše ostatní zahraniční společenství budou zastoupena na tomto sněmu skrze za ně zodpovědného biskupa či kněze.
Kéž Hospodin dá a počátek naší komunikace tímto doposud nevyužitým způsobem, tedy skrze listy povzbuzující, informativní a duchovně poučující, se ukáže být přínosný pro obě strany tak, aby se duchovní pouta naší lásky a jednoty v Kristu neustále upevňovala a naše společná cesta do nebe se lépe osvěcovala.
Přeji vám všem hojnost požehnání našeho Pána Ježíše Krista.
S láskou v Kristu nejmenší z biskupů, Kliment gardikijský