O vzývání jména Bohorodičky

Jednou večer, když se opět s čotkami obracela ke Královně nebes, sama Bohorodička se před ní zjevila, byla celá zářící a svítila jako slunce! Její krása byla taková, že oslňovala nejen svojí božskou září, ale také svojí nepopsatelnou krásou. Její postava byla vznešená, nebeská a neuchopitelná. Zatímco za ní bylo zcela jasně vidět veliké množství archandělských a andělských řádů. Zároveň s tím ona mladá nemocná žena jakoby zcela zřetelně viděla, že Bohorodička svojí božskou přítomností přikrývá celý svět.

Zachovalo se osobní svědectví zesnulé jerondisy Makriny (1921-1995, zakladatelka monastýru v Portario, duchovní dcera starce Josefa Hesychasty a poté jeho duchovního syna starce Efréma – pozn. překl.) z Portaria nedaleko města Volos, které často sama vyprávěla. Také já jsem ho jednou od ní v přítomnosti ještě dalších křesťanů slyšel a zapsal jsem si ho.

Jedna mladá paní utrpěla mozkovou příhodu, která ji zanechala úplně ochrnutou od pasu dolů a také trochu po pravé straně. Její mozek ani mluva však nebyly poškozeny.

Od jerondisy Makriny se před léty naučila Ježíšově modlitbě: „Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou.“ Vzývala neustále nejen Kristovo jméno, ale také jméno Bohorodičky.

V tom stavu jak byla, tedy upoutaná na lůžko a nepohyblivá, svoji volnou levou rukou neustále „točila čotky“ a modlila se k Bohorodičce. Bez přestání s bolestí a teplem v duši opakovala: „Přesvatá Bohorodice, pomoz mi!“, nebo „Přesvatá Bohorodice, spas mne!“ a „Bohorodičko, spas mne, jsem hříšná.“

Později, po dlouhé době neustálého vzývání jména Bohorodičky, hle jaký div se stal! Jednou večer, když se opět s čotkami obracela ke Královně nebes, sama Bohorodička se před ní zjevila, byla celá zářící a svítila jako slunce!…

Její krása byla taková, že oslňovala nejen svojí božskou září, ale také svojí nepopsatelnou krásou. Její postava byla vznešená, nebeská a neuchopitelná… Zatímco za ní bylo zcela jasně vidět veliké množství archandělských a andělských řádů. Zároveň s tím ona mladá nemocná žena jakoby zcela zřetelně viděla, že Bohorodička svojí božskou přítomností přikrývá celý svět…

Celou ji prostoupily posvátná bázeň, údiv a překvapení. A najednou slyší Bohorodičku, jak se jí svým nebeským hlasem táže: „Marie, co chceš, abych pro tebe udělala?“

Nemocná, ale zbožná křesťanka jí bez zaváhání odpověděla: „Chtěla bych se otočit ze strany na stranu, protože jsem nepohyblivá a nemůžu. Bolí mě celá záda, od toho jak se vůbec nehýbu… Především však chci být spasena. Toužím po své spáse a proto k Tobě neustále volám!“

A naše nejdražší Přesvatá Bohorodička, která spolu s námi prožívá a cítí naše bolesti a utrpení, jí odpověděla: „Věnuji ti to, co chceš. Proto jsem přišla, protože mě voláš každý den od rána do večera. Protože chci, abyste mě volali…, volejte mě neustále… A já slyším a přicházím!“

Nejen pokoj, ale celý dům se naplnil neskutečně zářícím světlem a nebeskou vůní.

Podle svědectví jerondisy tento zázrak viděli všichni členové rodiny nemocné Marie. Ta nebeská vůně zůstala rozlitá po celém domě po několik dní, ale obzvláště v pokoji nemocné.

Mariina tvář zářila od velkého množství milosti, které dostala. Nejenže mohla začít hýbat svým tělem a převracet se ze strany na stranu, ale po několika dnech se úplně uzdravila a vstala z postele.

________
Přeloženo z řečtiny: O. Stefanos K. Anagnostopoulos, Ježíšova modlitba ve světě [řecky], Pireus 2007. s.23-24.