Encyklika ke svátku Kristova Vzkříšení 2018
Nejsme slabí jako třtina vystavená dujícím větrům tohoto světa a útokům pronásledovatelů Církve. Máme Spasitele v nebi, stejně neporazitelného, jako všemocného a také jeho spojence neustále připravené nám pomoci: nepřemožitelnou Bohorodičku, naše strážné anděly a jejich velitele, archanděla Michaela a Gabriela a slavné světce naší víry! Oni nám mohou kdykoliv pomoci ve všech obtížných situacích, stačí jen obrátit se k nim v modlitbách a s živou vírou.
Řecká pravoslavná starostylní církev
Posvátný synod
Kannigos 32
106 82 Athény
Řecko
Protokol č. 2698
Encyklika ke svátku Kristova Vzkříšení 2018
“Neboj se, já jsem první a poslední; já jsem živý. Byl jsem se mrtvý, a hle živý jsem na věky věků.” (Zj 1, 17-18)
Milovaní otcové a bratři, děti ve vzkříšeném Pánu!
Náš Pán počal svoji kazatelskou činnost voláním k pokání – protože se přiblížilo jeho Království (Mt 4, 23). Svatým apoštolům poté přikázal, aby dále zvěstovali jeho Království a učili křesťany, aby se za ně modlili a prosili slovy: “Přijď Království Tvé.”
Jeho Království – to je jeho svatá Církev. Získal ji a vykoupil ji Svojí přesvatou krví, posvětil ji Duchem Svatým a stal se její hlavou. Pravoslavná Církev je pokračováním spasitelného díla našeho Pána Ježíše Krista. V ní je hlásána Boží pravda, v ní duchovně zápasící věřící dochází posvěcování a kráčejí na cestě k věčnému Království Trojjediného Boha v nebesích.
Právě o založení a rozšíření své Církve učil Pán Ježíš Kristus své učedníky a apoštoly po svém slavném Vzkříšení: “… po čtyřicet dní se jim dával spatřit a učil je o království Božím…” (Sk 1,3). To se pak uskutečnilo sestoupením Ducha Svatého, při kterém byli svatí apoštolové “oblečeni milostí shůry” (Lk 24, 49) a jako duchovní vůdci a učitelé Církve se stali svědky Vzkříšení “až do posledních končin země” (Sk 1, 8).
* * *
Prostřednictvím Církve bylo světu odhaleno “tajemství Boží” (Zj 10, 7), které dosáhlo svého vrcholu na kříži, na děsivé Golgotě. Tehdy náš Pán ve své lidské přirozenosti dobrovolně přijal tu nejpotupnější smrt, aby skrze ni porazil a rozdrtil ďábla a poté ve svém slavném Vzkříšení poskytl světu „život a neporušitelnost“.
Zhoubný satan byl podveden: “Dostal tělo a setkal se s Bohem. Obdržel zemi a byl postaven tváří v tvář Nebi. Dostal to, co viděl, ale padl před tím, co neviděl“ – tak nás s jistotou ubezpečuje sv. Jan Zlatoústý.
Kristus nám ve své Církvi prostřednictvím božských ctností a svatých tajin poskytuje uzdravení a spásu. Ovšem ďábel a jeho služebníci, bezvěrci a heretici vedou proti Církvi a jejím skutečným údům bezohlednou válku s cílem zmařit a zabránit jejímu spasitelnému dílu. Tento zápas bude probíhat neúnavně a se stále se zvyšující intenzitou až do Druhého příchodu.
Náš Pán však přijde triumfálně, silný a mocný a přinese spravedlivou odměnu a v úplnosti odkryje ono „tajemství“. Je naprosto jisté, že konečné vítězství patří Bohu a všem, kteří jsou s ním. Proto nás každého zvlášť posilňuje a povzbuzuje svými slovy: “Neboj se, já jsem první a poslední; já jsem živý. Stal jsem se mrtvým a hle živý jsem na věky věků.” (Zj 1, 17-18)
* * *
My, stojící na okraji, jakožto členové Pravoslavné církve, máme v tomto světě privilegované postavení, protože „máme občanství v nebesích, odkud očekáváme i Spasitele, Pána Ježíše Krista.“ (Fil 3, 20). Jsouce pravoslavnými křesťany jsme svátostně propojeni s naším Spasitelem na Nebesích a čekáme na jeho příchod, jako Soudce a Vykupitele.
Nenásledujeme nevěřící, kteří nestojí v pravdě a opírají se o svoji pozemskou moc; tragický je jejich sebeklam, když si ve své nerozumnosti a pýše namlouvají, že pomocí falše a nespravedlnosti mohou dosáhnout všech svých vytčených cílů.
Nejsme slabí jako třtina vystavená dujícím větrům tohoto světa a útokům pronásledovatelů Církve. Máme Spasitele v nebi, stejně neporazitelného, jako všemocného a také jeho spojence neustále připravené nám pomoci: nepřemožitelnou Bohorodičku, naše strážné anděly a jejich velitele, archanděla Michaela a Gabriela a slavné světce naší víry! Oni nám mohou kdykoliv pomoci ve všech obtížných situacích, stačí jen obrátit se k nim v modlitbách a s živou vírou.
A když se zdá, že nám Vzkříšený Pán nepřichází na pomoc, vězme, že to není proto, že by nemohl, nebo k nám byl lhostejný, děje se tak, protože tomu tak v danou chvíli musí být. Hospodin dovoluje, aby se nepravosti rozmáhaly, a tak se zdá, jako by „mocnosti“ Antikrista získávaly půdu pod nohama: „Kdo křivdí, ať křivdí dál, kdo je pošpiněn, ať zůstane ve špíně…“ (Zj 22,11). To se však děje proto, aby věřící prokázali svoji trpělivost a odhodlanost zápasit až do smrti a tak mohli od našeho Pána Ježíše Krista získat věnec vítězství. Jsme voláni k tomu, abychom spolu s ním byli ukřižováni a tak získali život věčný a nebeské Království.
* * *
Děti ve vzkříšeném Pánu!
Nepoddávejme se zoufání a neztrácejme odvahu pro všechny ty negativní a hrozivé události, které se kolem nás dějí. Raději neustále obnovujme naši víru a přesvědčení, že přikryti neprorazitelným štítem Boží pomoci dosáhneme vítězství nad vášněmi a nad všemi nepřáteli viditelnými i neviditelnými, hlásajíce do všech stran: “Bůh jest s námi; vězte národové a podřiďte se Bohu, neboť jest s námi“ a neustále pějíce vítěznou píseň svátku Vzkříšení: „Kristus vstal z mrtvých, smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobech život daroval!“
Kristus vstal z mrtvých! Vpravdě vstal z mrtvých!
Svatá Pascha, 2018
Arcibiskup athénský
† Kallinikos
a členové Posvátného synodu
