Encyklika ke svátku Kristova Vzkříšení 2024

Řecká pravoslavná starostylní církev
Posvátný synod
Kannigos 32
106 82 Athény
Řecko

„… dojít ke slavnému a svatému Vzkříšení, mystické Pasše, skrze niž byl Adam uveden nazpět do Ráje…“

(stichira z večerní bohoslužby ve čtvrtek 3. týdne Velkého postu)

Milovaní otcové, bratři a sestry ve vzkříšeném Pánu!

Dospěli jsme opět ke svaté Pasše, do nepopsatelné a nevýslovné radosti z vítězství Života nad smrtí. Znovu jsme ve svatých tajinách zakusili Nebeské království našeho Trojjediného Boha, znovu se těšíme z Božské slávy a krásy slavného Těla Kristovy Církve, které je novým Rájem. Radujeme se z duchovní svobody, kterou nám náš Spasitel a Vykupitel ve Své nekonečné Dobrotě bohatě uděluje!

Historicky je Pascha připomínkou přechodu židovského národa z egyptského otroctví ke svobodě v zemi Kananejské. Avšak duchovně – řečeno se sv. Řehořem Theologem – představuje Pascha pro křesťany přechod od věcí dole k těm nahoře, od pozemských k nebeským, ze smrti do života (viz Promluvu na Paschu).

Apoštol Pavel nás ujišťuje, že Kristus je naše pascha (tj. velikonoční beránek), která byla obětována za nás (1 K 5, 7). Naše křesťanská, mystická Pascha znamená přechod od vnitřního otroctví k vnitřní svobodě, od hříchu ke ctnosti, od strachu k neohroženosti, od země k nebesům, od duchovní smrti k věčnému životu, od ďábelského zajetí ke svobodě Božích dětí!

Náš vzkříšený Pán Ježíš Kristus nám otevřel cestu spásy, vždyť On sám je cestou (J 14, 6) i dveřmi (J 10, 9) k věčnému životu. V Kristu duchovně přecházíme z temnoty hříchu do světla milosti v našich duších. Dokud kráčíme spolu s Bohočlověkem Kristem, Jeho Světlo vede naše kroky, abychom neklopýtli (J 11, 9-10) o žádnou překážku, jež se nám staví do cesty, aby nám zakryla poznání Krista (2 K 10, 5).

Sv. Symeon Nový Theolog nám připomíná, že pokud se vzdalujeme hříchu, vstupujeme do oblasti pokory a pokání. A právě zde nás nachází Kristus. Ujímá se nás a pozvedá nás ještě v tomto životě k mystickému vzkříšení, což znamená účastenství v Jeho Boží slávě! (viz Katechezi XIII.).

***

Milovaní bratři a sestry v Kristu!

Duchovní zápas Velkého postu byl právě onou duchovní cestou a obětí, kterou jsme podstoupili, abychom se připravili na svatou Paschu. Paschální zkušenost setkání a sjednocení s naším trpícím a vzkříšeným Vykupitelem je úměrná naší velkopostní přípravě. Pouze ti, kteří očistili své smysly, mohou zakoušet Světlo Vzkříšení a radovat se z něho. Pravoslavná terapeutická tradice a zkušenost nás učí, že k dosažení této nezbytné čistoty je třeba projít tělesným postem, zachovávat duchovní zdrženlivost a prolévat v duši slzy pokání.

Abychom se stali v Božích očích zářivými a hodnými paschálního světla, musíme ze sebe a ze svého nitra svléci „roucho nespoutanosti“, tj. zajetí vášní, a obléci si do „jasného roucha zdrženlivosti“ – neboť jedině v tomto stavu můžeme mít skutečné obecenství s Kristem Spasitelem.

Proto i nyní, když přišla radost a odpočinek Paschy, období od Velikonoc po Letnice s jeho útěchou a hojností pokrmů – i nyní mějme na paměti a neopouštějme jedinou cestu k blízkosti, přebývání a setrvávání v Bohu: zdrženlivost, čisté srdce, jasnou a modlitební mysl, dobré skutky pravé víry, pokání a ctnosti.

***

Milované děti v Pánu!

Kéž naše křesťanské povolání i život zůstanou navždy vzkříšené, život nesoucí a pravdivé, dokud nás náš vzkříšený Pán nepřijme do blaženého odpočinku, který právem čeká na ty, kdož umírají v Pánu (Zj 14, 13)!

Kristus vstal z mrtvých! Vpravdě vstal z mrtvých!

Svatá Pascha 2024

Arcibiskup athénský

†  Kallinikos

a členové Posvátného synodu