Ctihodný Maxim Řek: Slovo patnácté
Slovo patnácté, vložené do úst Přesvaté Bohorodičky a určené lichvářům, neřestníkům a pachatelům všemožného zla, kteří doufají, že se Jí zalíbí zpěvem kánonů a nejrůznějších písní.
Ó stvoření přemoudrého Boha! Tak často mi zpíváš „raduj se!“… Bude mi to však příjemné až tehdy, když uvidím, že svými skutky naplňuješ přikázání Toho, jenž se ze Mne narodil, – až uvidím, že jsi zanechal veškerého zla, smilstva a lži, pýchy, podvodu i nespravedlivého kořistění toho, co ti nepatří. Ale dokud takové skutky činíš a nacházíš v nich potěchu, dokud s radostí piješ krev chudáků vybíráním dvojitých procent a dereš z nich kůži nekonečnými robotami – potud se pro Mne ničím nelišíš od cizáckého barbara či potomka vrahů Kristových, třebaže se honosíš křtem.
Nepopřeji ti sluchu, i kdybys mi zpíval nesčíslné kánony a stichiry sebelíbeznějším hlasem. Milosrdenství chci, praví Hospodin, ne oběti, poznání Boha je nad všechny celopaly. (Oz 6, 6) Ty se však jako nenasytný vepř oddáváš všemožným chlípnostem; ačkoli žiješ v bohatství, vrháš se jako dravý vlk na cizí majetky a ponižuješ chudé vdovy; poskvrněn bezpočtem zločinů jsi jako Tatar, který nenávidí Krista; věnuješ se hrám, opíjíš se, hledáš rozkoš v nečisté hudbě a nestoudných písních a beze zbytku jsi ze své duše vyhnal bázeň před Bohem – myslíš, že se Mi zalíbíš svými kánony a stichirami, budeš-li je úpět svým vysokým hlasem? Cožpak neslyšíš kazatele, který jasně říká, že kdo činí takové skutky, nebude odměněn Královstvím Božím, nýbrž spíše hořkostí věčných muk, které čekají v podzemí? Neklam sebe sama!
Chceš-li se ovšem vyhnout mučení a stát se dědicem Božího Království spolu se všemi spravedlivými, učiň pevné rozhodnutí, že zanecháš veškerých svých nezákonných skutků, celou svou duší si zamiluješ jim protikladné ctnosti a naplníš svou mysl bázní Boží, láskou a touhou po nebeské blaženosti. Není jiné cesty, jak se vyhnout mučení a jak se zalíbit spravedlivému Soudci.
Pakliže těchto Mých rad, ó nerozumný, neuposlechneš a nadále se přidržíš svého hříšného mravu, poznáš svůj nerozum tehdy, až ti jako tomu, kdo na sobě nemá roucho vhodné k duchovní svatbě, zakovají ruce i nohy do želez a uvrhnou tě do propasti ohnivých muk bez konce; až tě odhodí spolu s bezcennými rybami jako toho, kdo se nevzdělával v čistých vodách zbožnosti, nýbrž kalné bažině hříchu, neboť jsi za skutečný život považoval uspokojení svého chtíče; až uslyšíš ona slova: Amen pravím vám, neznám vás, odejděte ode Mne všichni činitelé nepravosti (Mt 25, 12; L 13, 27); až se pro tebe zavřou dveře duchovního Království za to, že jsi do své lampy nenalil olej, nýbrž podlehnuv lásce k penězům, neustále jsi ke své vlastní škodě všechny urážel a nenáviděl ubohé. V té chvíli se ti, ó pošetilý, otevřou oči a budeš marně plakat, neboť jasně pochopíš pravdivost příslibů Toho, jenž se ze Mne narodil. Ve Svých příslibech předpověděl jak věčná muka, tak věčnou blaženost: pro ty, kteří jsou vždycky poslušni Jeho slovu, je uchystána nebeská radost, zatímco pro neposlušné – nikdy nehasnoucí oheň.
Jestliže si tedy upřímně přeješ, abych ti pomohla, a toužíš se zalíbit Bohu, Králi veškerenstva, pak usiluj o mravní čistotu, buď milosrdný k chudým a s horlivostí Mi ustavičně zpívej: „Raduj se!“
Přeloženo z ruštiny: Преподoбный Максим Грек, Духовно-нравственные слова. Сергиев Посад, Свято- Троицкая Сергиева Лавра 2006, s. 219-221.
Ctihodný Maxim Řek (původním jménem Michael Trivolis, 1475?-1556) se narodil a nabyl vzdělání v Řecku, poté pobýval v Itálii, kde studoval filosofii, historii a teologii a důvěrně se seznámil s římským katolicismem. Silně na něj zapůsobila kázání florentského reformátora Girolama Savonaroly. Rozčarován omyly katolického bohosloví, vrátil se do Řecka a přijal mnišství ve Vatopedském monastýru na Svaté Hoře Athos. Jako vzdělaný mnich byl Maxim vyslán na Rus, kde se věnoval překladům a revizi bohoslužebných a teologických knih do slovanského jazyka i vlastní literární tvorbě. Vinou nespravedlivých obvinění strávil značnou část svého ruského pobytu ve vězení. Zesnul v Trojicko-sergejevském monastýru; v roce 1988 byl Moskevským patriarchátem prohlášen za svatého. Ctihodný Maxim Řek je autorem rozsáhlého díla dogmatického, morálně- teologického, exegetického, liturgického a historického. Ve svých spisech polemizuje s heterodoxními proudy západního křesťanství (katolicismem či luteránstvím), neváhá však kritizovat ani dobové nešvary ruské společnosti: úplatkářství, lichvu, mravní rozvolněnost, zálibu v astrologii apod.
