Pro současnou západní hermeneutiku je Evangelium předně slovem. V Pravoslavné církvi je Evangelium předně zpřítomnění události Krista a pozvánka k živé a zkušeností zakoušené účasti na Kristově Osobě. Můžeme tedy říci, že v prvním případě vládne slovo, zatímco v druhém jde o účast a zkušenost proměnění.
V apoštolské době se v Církvi ustanovil význam pojmu dogma jako Boží, nevyvratitelné, absolutní a pro všechny závazné pravdy víry. Velký horlivec apoštolské tradice sv. Cyril Jeruzalémský nazývá základní pravdy víry obsažené v Jeruzalémském vyznání nutnými dogmaty (τῶν ἀναγκαίων δογμάτων), dogmaty zbožnosti (δογμάτων εὐσεβών), a zápas víry, kterým si dogmata přivlastňujeme ke spáse, nazývá dogmatickou formou víry (εἶδος τῆς πίστεως τὸ δογματικόν).
