Biskup Kliment Gardikijský: Poselství ke svátku svaté kněžny Ludmily

Drazí otcové, bratři a sestry v Kristu,
dnes slavíme svátek svaté Ludmily, manželky českého knížete Bořivoje. Ten byl pokřtěn a přijal pravoslavnou víru od svatého arcibiskupa Metoděje a zemřel mladý, ve věku pouhých 36 let. Jeho svatá žena zůstala vdovou se čtyřmi dětmi. Statečně přijala kříž své zkoušky a dokonce projevila velkou horlivost pro šíření pravoslaví a přivedla mnoho pohanů ke světlu Pravdy. Její snacha ji však nenáviděla, protože nemohla snést pohled na její příkladný křesťanský život.

Každý skutečný křesťan je na jednu stranu vůní života pro lidi s dobrými úmysly. Na druhou stranu však příkladem svého života a pravdivostí svého jednání usvědčuje ty, kdo žijí bezbožným životem. Proto byla Boží služebnice Ludmila v roce 920 ve věku 60 let umučena. Ve světě ji čekal tragický konec z rukou příbuzné, ale Hospodin ji přijal do svého Království, kde vládne pokoj a spravedlnost.

Její vnuk sv. Václav, významný český král pravoslavného vyznání a veliké lásky k člověku, umístil ostatky sv. Ludmily do kostela sv. Jiří na Pražském hradě, kde jsou dodnes pramenem požehnání, uzdravování a posvěcení.

Jak víme, také svatý král Václav byl zavražděn příbuzným, svým bratrem Boleslavem a stal se patronem české státnosti (jeho památku slavíme 28. září).

Svatí Ludmila a Václav napodobili našeho Pána Ježíše Krista. Žili tak, že všem pomáhali a působili dobro, ale zakusili nevděk a pak smrt z rukou příbuzných ve svém okolí. Byli to vládci, kteří se obětovali pro víru, pro pravdu, pro spravedlnost a pro svůj lid. Neobětovali druhé, ale obětovali sebe pro druhé. Stejně tak učinil i novomučedník sv. biskup Gorazd v polovině minulého století, když se rozhodl obětovat se za svoje duchovní stádce, za své spoluobčany, aby je ochránil od nacistických nepřátel lidstva.

Naše víra mnohokrát přináší „soud“ i dovnitř do našeho vlastního domu. Někdy dokonce přináší i „oddělení“. Věřící se sjednocují s Bohem, ale tím se zároveň oddělují od těch, kteří s Bohem být nechtějí, nebo mají na Boha jiný názor. Ti, kdo jsou prostého srdce a milují pravdu více než sebe a své vlastní zájmy, následují Krista ve všech detailech svého života, ať se to zdá být jakkoli obtížné. Zatímco ten, kdo zůstává v zajetí sebe sama, svých vášní a ďábla, je obvykle uchvácen duchem klamu a nepřijímá Pravdu, ale spíše proti ní bojuje.

Chceme-li být stále s pravým Bohem, vyžaduje se od nás každodenní boj. Je třeba abychom svědčili o Boží pravdě a konali dobro i tehdy, když jsme nepochopeni, obviňováni a naši vlastní lidé, naši „domácí“, nám ubližují. My však musíme setrvávat v lásce k pravdě, odpouštět a být shovívaví a trpěliví.

Kéž máme trpělivost ve všem až do konce života, abychom na přímluvu sv. Ludmily byli hodni Božího milosrdenství! Amen.

† Biskup Kliment Gardikijský,
správce moravské eparchie

16/29. září 2021