Akathist ke svatému mučedníku a zbožnému knížeti českému Václavovi

Kondak 1.

Bohem vyvolený, tichý vojíne Kristův, pravověrný kníže Václave! Velebíce Pána, který tě oslavil, přinášíme tobě chvalozpěv. Ty pak, jenž jsi od dětství byl křesťanské zbožnosti naučen a svůj národ upevnil ve víře pravoslavné, vysvoboď nás od všelikého soužení, abychom ti zpívali:

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Ikos 1.

Andělů Tvůrce vyslal tě, světce Božího, abys upevnil Církev pravoslavnou, abys přivedl k moudrosti a nasytil poznáním ty, kdož lační po pravdě. V údivu nad blahým záměrem, jejž měl s tebou Vševládce, s posvátnou úctou k tobě voláme:

Raduj se, pěstiteli víry křesťanské;

raduj se, budovateli chrámů Božích.

Raduj se, evangelní moudrostí naplněný;

raduj se, svatých apoštolů následovníče.

Raduj se, neboť srdce tvé se stalo příbytkem Ducha Svatého;

raduj se, neboť v duši tvé se oheň lásky roznítil.

Raduj se, jenž jsi nám zjevil cestu duchovního výstupu;

raduj se, vlasti své nejcennější klenote.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 2.

Když viděl Hospodin čistotu srdce tvého, svatý otče náš Václave, zvolil si tě za Svůj nástroj, aby se v zemi české rozzářilo světlo křesťanství a celý národ, posilován tvými modlitbami a poučeními, volal Aleluja.

Ikos 2.

K poznání víry spasitelné přála si tě přivést matka otce tvého. Učila tě proto zachovávat přikázání Boží a uváděla tě do knižní vzdělanosti, abys dokázal spojit činy s nazíráním duchovním a stal se pravým křesťanem. Radujíce se z tebe, svatý kníže, těmito zpěvy tě chválíme:

Raduj se, blaženou Ludmilou vychovaný;

raduj se, pramátí svou poučený.

Raduj se, do knižní moudrosti zasvěcený;

raduj se, v rozličných jazycích vzdělaný.

Raduj se, vznešený v pokoře;

raduj se, mocný v tichosti.

Raduj se, ubohých slitovníče;

raduj se, o chudobné pečovateli.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 3.

Posilován mocí Nejvyššího, vyrůstal jsi, mučedníče, ve zbožnosti, chovaje lásku ke svým bližním a jejich láskou obklopen. Spolu s nimi vzdával jsi chválu Tvůrci a Spasiteli a volal Aleluja.

Ikos 3.

S blahým úmyslem odkázat ti vládu nad svým knížectvím přivedl tě otec tvůj Vratislav před oltář Boží a vyzval přítomného biskupa: „Uděl, vladyko, požehnání synu a dědici mému!“ Spatřujíce v tom projev Boží přízně k tobě, vroucně tě vzýváme:

Raduj se, po vzoru praotců požehnaný;

raduj se, jako svatý císař Konstantin korunovaný.

Raduj se, jenž jsi vedl život postnický;

raduj se, jenž jsi žil ve všeliké zbožnosti.

Raduj se, podivuhodný věrozvěste pohanů;

raduj se, laskavý upevniteli pravoslaví.

Raduj se, jenž o Kristovo stádo ve své vlasti pečuješ;

raduj se, jenž na rozumné ovce země české nezapomínáš.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 4.

Po zesnutí knížete Vratislava strhla se nad zemí českou bouře neštěstí a zármutku, neboť jeho choť Drahomíra začala vládnout nespravedlivě, rušíc křesťanské zvyklosti a obklopujíc se lidmi nešlechetnými. Avšak prozřetelný Bůh poslal tebe, svatý Václave, jako statečného ochránce a moudrého vladaře země tvé, aby celý národ volal k Němu Aleluja.

Ikos 4.

Poslušen dobré rady blažené Ludmily, přijal jsi, Václave, vládu nad svým knížectvím. Vykořenil jsi matčinu nespravedlnost a stal se dobrotivým otcem národa svého, který k tobě volal s radostí:

Raduj se, jenž jsi usedl na trůnu Bořivojově;

raduj se, jenž jsi Ludmilu ve zbožnosti následoval.

Raduj se, následníče Vratislavův;

raduj se, jenž jsi Boleslavu úděl daroval.

Raduj se, bohabojný vladaři;

raduj se, proslulý sytiteli hladových.

Raduj se, ochránce lidu svého;

raduj se, záštito křesťanů.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 5.

Dozvěděv se o zavraždění zbožné Ludmily, usoudil jsi, svatý, že tvá matka měla účast na tomto zločinu, a ihned jsi ji vykázal ze dvora svého. Avšak posléze, rozpomenuv se na přikázání Páně, litoval jsi skutku svého a přivedl matku zpět do města na Vltavě, volaje k Bohu Aleluja.

Ikos 5.

Jakožto milující vnuk, jenž babičku svou uctíval nejen za jejího života, nýbrž i po smrti, přenesl jsi její ostatky do Prahy, na přeslavný hrad svůj, a uložil je v chrámu velkomučedníka Jiřího, tvým otcem založeném. Proto k tobě voláme:

Raduj se, jenž jsi ostatky svaté trpitelky do města sídelního přenesl;

raduj se, jenž jsi tělo mučednice v chrámu mučedníka pochoval.

Raduj se, jenž jsi tím své město rozjásal;

raduj se, jenž jsi tím věřící lid potěšil.

Raduj se, jenž jsi moudrou Ludmilu v životě svém napodobil;

raduj se, jenž jsi svou vychovatelku i ve smrti následoval.

Raduj se, k zástupu mučedníků připočtený;

raduj se, do sboru trpitelů uvedený.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 6.

Výmluvnými zvěstovateli tvé zbožnosti jsou nuzní a ubozí, kterým jsi neustále činil dobrodiní. Ujímal ses, ó milosrdný, každého člověka a nikoho jsi neodmítal, aby veškerý lid země české oslavil v tobě Boha, volaje Aleluja.

Ikos 6.

Jako jasná pochodeň a jako hvězda nikdy nehasnoucí zazářil v celé zemi tvůj spravedlivý život, bohabojný Václave. Proto lid český, osvěcován paprsky tvé milosti, až doposud ti pěje tuto píseň:

Raduj se, ve svatosti život proživší;

raduj se, veškerou spravedlnost zachovavší.

Raduj se, asketo Bohem oslavený;

raduj se, služebníče hodný jména Kristova.

Raduj se, přímluvce za odpuštění hříchů našich;

raduj se, prosebníče za prominutí přestupků našich.

Raduj se, jenž uvádíš na cestu spravedlnosti;

raduj se, jenž nás učíš životu v bezúhonnosti.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 7.

Zatoužil kouřimský kníže Radslav podrobit si Čechy, zemi tobě Bohem svěřenou, a přitáhl se svým vojskem do krajin českých. Nepřál sis, blažený Václave, aby národ tvůj krev proléval, i vyzval jsi nepřátelského knížete na čestný souboj, aby v čele státu stanul ten silnější. Udiveni tvou smělostí, vzdáváme za tebe chválu našemu Spasiteli, pějíce Jemu Aleluja.

Ikos 7.

Upřeně hledíc na nového vyvolence Božího, bez hlesu stálo vojsko zbožného knížete a očekávalo soud Hospodinův. Již chystali se vévodové k měření sil, když tu neudržel se Radslav, padl k zemi a prosil o odpuštění. A provolali hned vojíni i všechen lid slávu svému knížeti a takto zapěli:

Raduj se, pravoslavné víry ochránce;

raduj se, křesťanské zbožnosti podpůrce.

Raduj se, jenž jsi zármutky své Hospodinu poroučel;

raduj se, jenž jsi naději v Boha probouzel.

Raduj se, chrabrý i mírný vojevůdce;

raduj se, vítězi bitvy nekrvavé.

Raduj se, českých měst hradbo přepevná;

raduj se, českých vsí pavézo nezdolná.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 8.

Zázračného znamení Božího milosrdenství dostalo se ti, svatý mučedníče Václave, neboť oddávaje se zbožným modlitbám, zmeškal jsi říšskou radu, svolanou císařem německým. Výčitkami zasypala tě shromážděná knížata, tys je však přijímal s mírností a bez hněvu. Sám Kristus Spasitel obměkčil srdce císaře, který tě s láskou vyšel přivítat a k závisti ostatních knížat přislíbil, že splní každé přání tvé. Vzdáváme za to neumlkající chválu Bohu, volajíce Aleluja.

Ikos 8.

Oplývaje láskou k Božím svatým, blažený otče Václave, vyprosil sis část ostatků mučedníka Víta a vystavěl jsi na hradě Pražském chrám jemu zasvěcený. Přijmi od nás proto píseň chvály:

Raduj se, jenž jsi horlivě svaté uctíval;

raduj se, jenž jsi ve městě sídelním chrám zbudoval.

Raduj se, jenž jsi jej svatému mučedníku jako dar přinesl;

raduj se, jenž jsi v něm ostatky jeho uložil.

Raduj se, neboť po svém skonu jsi v něm sám spočinul;

raduj se, neboť se svatým Vítem jsi na nebesa přesídlil.

Raduj se, jenž s nebeské slávy shlížíš na děti své;

raduj se, jenž v pokušeních pomáháš všem Slovanům.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 9.

V touze odložit veškerou péči o věci pozemské a oddat se životu mnišskému hodlal jsi, otče, přenechat otěže vlády bratru svému. Ten však, duchovně zaslepen, nerozpoznal skrytý záměr tvůj a zosnoval proti tobě spiknutí. Vědouce, že tomu, kdo miluje Boha, vše napomáhá k dobrému, voláme k Němu Aleluja.

Ikos 9.

Ani nejobratnější slova řečníků nedokáží důstojně oslavit tvou obdivuhodnou lásku bratrskou. Neuvěřil jsi svým sluhům, když ti říkali, že tvůj bratr chce tě zabíti, a nadále jsi jej pokládal za přítele. Když tě pak Boleslav dostihl cestou do chrámu na jitřní službu Boží a udeřil mečem, povalil jsi ho na zem a mírně se jej otázal: „Bratře, co sis to jen usmyslil?“ Pějeme ti proto zpěvy pochvalné:

Raduj se, neboť jsi bezelstně své bližní miloval;

raduj se, neboť jsi je ze žádného zla nepodezříval.

Raduj se, jenž jsi svůj život Bohu zasvětil;

raduj se, jenž jsi svou duši jako oběť Pánu předložil.

Raduj se, jenž jsi se za bratra modlil na nebesích;

raduj se, neboť modlitbu tvou vyslyšel Hospodin.

Raduj se, jenž neopouštíš ani nás, hříšníky;

raduj se, jenž přeješ spásu každému.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 10.

Chtěje zachránit svůj život i duši bratra svého, spěchal jsi ke svatému chrámu, avšak druhové onoho Jidáše nezalekli se ani domu Božího a dostihli tě u dveří chrámových, neschopni zpívat Aleluja.

Ikos 10.

Králi nebeskému odevzdal jsi, trpiteli, duši svou a za své vrahy modlil se k Hospodinu. Za to tě, blahoslavený kníže, opěvujeme:

Raduj se, svědkům Páně podobný;

raduj se, nejstarších mučedníků následovníče.

Raduj se z nebeského setkání s prvomučedníkem Štěpánem;

raduj se ze šťastného shledání s blaženou Ludmilou.

Raduj se, neboť tě na nebesích uvítaly pluky mučedníků;

raduj se, neboť tě radostně pozdravily zástupy trpitelů.

Raduj se, neboť se kocháš zřením samotné tváře Boží;

raduj se, neboť jsi stále osvěcován světlem nestvořeným.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 11.

Přesvatou Trojici opěvoval jsi, Václave, bez ustání po všechny dny života svého. Ani v hodinu smrti neodvrátily se tvé duchovní oči od Stvořitele veškerenstva, a když se tvá duše s tělem loučila, volal jsi k Bohu Spasiteli Aleluja.

Ikos 11.

Ze světla nezacházejícího těšila se již tvá duše, svatý kníže, zatímco tvé tělo ještě po tři dny spočívalo v chrámu, bez přestání roníc krev, jako bys byl živ. Posléze je pohřbili tví věrní, takto zpívajíce:

Raduj se, otče náš moudrý a spravedlivý;

raduj se, učiteli náš mírný a dobrotivý.

Raduj se, jenž jsi se utrpením Kristu připodobnil;

raduj se, jenž jsi svým strádáním Spasitele následoval.

Raduj se, neboť proliv krev, získal jsi věčné Království;

raduj se, neboť přijav rány, Nebe jsi dosáhl.

Raduj se, u Stvořitele smělý přímluvce;

raduj se, národa svého horlivý zastánce.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 12.

Milost Krista Spasitele dotkla se po tvých modlitbách srdce hanebného vraha tvého. Zalitoval Boleslav svého činu a zvolal v slzách kajícných: „Zhřešil jsem, a hřích svůj a nepravost svou poznávám!“ Chtěje své pokání nejen slovem, ale i skutkem projevit, přenesl ostatky bratra svého do Prahy a uložil je ve svatovítském chrámu, zesnulým knížetem vybudovaném, aby všichni věřící mohli oslavovat Boha, podivuhodného ve svatých Svých, a vděčně Jemu zpívat Aleluja.

Ikos 12.

Opěvujíce ctihodnou památku tvou, moudrý Václave, oslavujeme spravedlivý tvůj život a uctíváme mučednické tvé skonání. Prosíme tě, svatý kníže: nakloň s Nebe ucho své a vyslyš modlitby dítek svých, volajících k tobě:

Raduj se, blahoslavený tvůrce pokoje;

raduj se, divotvůrce podivuhodný.

Raduj se, věčného Království dosáhnuvší;

raduj se, do nebeských příbytků přenesený.

Raduj se, neboť před trůnem Nejvyššího přebýváš;

raduj se, neboť se u Vládce Krista směle za nás přimlouváš.

Raduj se, neboť Hospodin vyslýchá prosby tvé;

raduj se, neboť před neštěstím ochraňuje národ tvůj.

Raduj se, mučedníče Václave, podivuhodný kníže země české.

Kondak 13.

Ó přezázračný služebníče Kristův, bohabojný kníže Václave, přijmi nepatrnou modlitbu naši, již přinášíme k chvále tvé! Shlédni na nás bezmocné, ke hříchu náchylné a zármutkem spoutané a přimluv se za nás u Krále králů, před jehož trůnem v nebeské slávě přebýváš, aby v den soudný udělil nám milosrdenství Své, abychom radostně oslavovali Přesvatou Trojici, zpívajíce Aleluja.

(Tento kondak se čte třikrát, následuje 1. ikos, poté 1. kondak a na závěr modlitba.)

Modlitba

O svatý zbožný kníže a mučedníče Václave, vyvolený vévodo země České a před Bohem vroucí zastánce všech křesťanů slovanských! Shromážděni dnes jednomyslně ve ctihodném chrámě tomto, s dojetím se modlíme před tvou ikonou a z hloubi srdce k tobě voláme: Za svého pozemského života byl jsi horlitelem a obráncem víry pravoslavné – svými horoucími modlitbami k Bohu upevni i nás, abychom zůstali neochvějnými ve víře. S velikým úsilím vykonával jsi vznešenou službu, jež ti byla svěřena – pomoz i nám a nauč nás věrně plnit úkol, k němuž byl jeden každý povolán. Vojenskou mocí i státnickou moudrostí vyhnal jsi ze své vlasti vojska nepřátelská – zažeň i od nás naše viditelné i neviditelné nepřátele, kteří na nás útočí. V celé zemi své jsi horlivě pěstoval spravedlnost, pokoj a milosrdenství – vypros u milosrdného Boha, abychom i my v těchto ctnostech prospívali. Podoben Ábelovi přijal jsi smrt z rukou bratra svého a prolil svou nevinnou krev před dveřmi chrámovými – nauč i nás, dítka jediné matky Církve, mírnosti a lásce bratrské. Ó veliký a slavný kníže Václave, jenž jsi pro lepší slávu nebeskou odložil korunu pozemské vlády a po právu přijal korunu mučednickou; jenž nyní s moudrou svou babičkou a vychovatelkou Ludmilou i se všemi svatými stojíš před věčným trůnem Božím! Nezapomeň na nás, osiřelé a ubohé, neboť ses od takových ani za svého života neodvracel, a vypros nám, abychom prožili život tichý a bezhříšný, k věčnému Království vedoucí, abychom oslavovali Boha, podivuhodného ve svatých Svých, Otce i Syna i Svatého Ducha, nyní i vždycky, až na věky věkův. Amen.

Druhá modlitba

Ó svatý kníže Václave, horoucně tě prosíme: přimluv se za nás u Hospodina, aby nám odpustil naše hříchy úmyslné i neúmyslné a očistil nás ode vší poskvrny tělesné i duševní, aby nás osvobodil od nástrah ďáblových a uchránil před pomluvami lidskými, aby nás utvrdil v pravé víře a zbožnosti, ohradil od lživých a dušehubných učení, aby naše srdce ubránil před svody tohoto světa a naučil nás odolávat tělesným vášním a neřestem, abychom tak s myslí povznesenou od země k nebesům oslavovali jednobytnou Trojici na věky věkův. Amen.

Svatováclavský chorál

Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za nás Boha, Svatého Ducha. Kriste eleison! Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě. Nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave. Kriste eleison! Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi, utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave. Kriste eleison!

Sedálen, hlas 4.

Dnes andělé s lidmi spolu se radují, nebe i země oslavují památku tvou, svatý Václave. I my hříšní snažně tě vzýváme: pros za nás Boha, aby všeliké bídy a viditelných i neviditelných nepřátel zbavil nás, kteří ctíme přesvětlou tvoji památku.

Tropar, hlas 3.

Svatý mučedníče, kníže Václave, národa slovanského nebeský ochránce, pros milostivého Boha, aby spasil duše naše.

Kondak, hlas 1.

S andělskými zástupy přebývaje, blažený, těšíš se z nevýslovné Boží dobroty, a načerpav z ní milostiplné dary zázraků, pramenem jsi uzdravení všem, kteří se s vírou utíkají k tvé svatosti.

Velebení

Velebíme tě, svatý mučedníče, kníže Václave, a ctíme slavné utrpení tvé, jež jsi za Krista s láskou podstoupil.

Český překlad akathistu byl pořízen z církevně-slovanského originálu, vydaného v knize Житие и акафистъ святому мученику благоверному князю Вячеславу Чешскому (Knihovna sv. archanděla Michaela, Praha 2007).

S požehnáním metropolity larisského a platamonského Klimenta, správce moravské eparchie Řecké pravoslavné starostylní církve, vydala v roce 2022 Pravoslavná církevní obec Olbramovice (kaple sv. novomučedníka Gorazda) ve spolupráci s Orthodoxia Christiana, o. p. s.

Tištěná verze akathistů je k dispozici v našich farnostech, případně může být na požádání zaslána poštou.