„Tady máte své Židy!“ Ze života metropolity Chrysostoma zakynthského (1890-1958)
Metropolita Chrysostomos zakynthský se narodil v roce 1890 v řeckém Pireu. Po ukončení základní a střední školy se zapsal na studium theologie na Athénské univerzitě, kterou v roce 1907 absolvoval s vyznamenáním. Mluvil plynně francouzsky a německy. Na Mnichovské univerzitě obdržel doktorát z filozofie a studoval zde i práva. Byl vynikajícím učencem a autorem mnoha knih a článků o víře, v nichž hlasitě bránil svaté tradice pravoslavné církve.
Metropolita Chrysostomos zakynthský se narodil v roce 1890 v řeckém Pireu. Po ukončení základní a střední školy se zapsal 
na studium theologie na Athénské univerzitě, kterou v roce 1907 absolvoval s vyznamenáním. Mluvil plynně francouzsky a německy. Na Mnichovské univerzitě obdržel doktorát z filozofie a studoval zde i práva. Byl vynikajícím učencem a autorem mnoha knih a článků o víře, v nichž hlasitě bránil svaté tradice pravoslavné církve.
Ještě před tím, než byl v roce 1924 řeckou pravoslavnou církví zaveden gregoriánský kalendář (někdy eufemisticky, avšak nepřesně nazývaný „novojuliánský“), se vladyka Chrysostomos silně stavěl proti jeho používání. Patřil ke třem biskupům státní řecké církve, kteří se navrátili v květnu 1935 k církevnímu (starému či juliánskému) kalendáři. Tito biskupové se ujali vedení asi osmi stovek pravoslavných komunit v Řecku, které kalendářní reformu odmítaly přijmout, jelikož jejich věřící na ni nahlíželi jako na porušení starobylé tradice. Spolu s dalšími dvěma biskupy [Chrysostomos florinský a Germanos demetrijský, pozn. překl.] vysvětil čtyři další [Germana kykladského, Polykarpa diavlejského, Christofora megarského a Matouše brestenitského, pozn. překl.,více zde], aby mohli ustanovit církevní správu v ohrazení.
Tváří v tvář perzekuci, sesazení a vyhnanství se metropolita Chrysostomos a dva nově vysvěcení biskupové [Polykarpos a Christoforos, pozn. překl.] nakonec podřídili státní řecké církvi a opustili starokalendářní hnutí. Poté, co metropolita Chrysostomos nějaký čas strávil ve vyhnanství na odlehlých Strofádských ostrovech v Jónském moři poblíž ostrova Zakynthos, byl znovu uveden do svého úřadu, kde sloužil až do svého přeložení do jiné eparchie v roce 1957.
Zatímco někteří stoupenci starokalendářního hnutí jej haněli, že nedokázal čelit protivenství poté, co tak hrdinně vzdoroval kalendářní inovaci, jiní jej uznávali jako charakterního člověka, jehož přiměla k návratu do státní církve oddanost milovaným duchovní dětem, od nichž byl ve vyhnanství odloučený. Ať už to bylo jakkoliv, metropolita Chrysostomos bude vždy vzpomínán také pro jeho neochvějné vzdorování Hitlerovi a nacistickým vojskům. Když bylo v rámci tzv. das Unternehmen „Marita“ (Operace Marita) ráno šestého dubna 1941 Řecko napadeno Německem, započalo se tím hrozné a systematické vyhlazování řeckých Židů. Ti v této zemi pobývali od starověku a v řecké Makedonii ve velkém hledali útočiště poté, co byli v roce 1492 vyhnáni ze Španělska. V rámci vyhlazovacího procesu přišli němečtí okupanti v roce 1944 i na ostrov Zakynthos a nařídili starostovi hlavního města, aby jim předal seznam všech zdejších Židů. Byl to právě biskup tohoto ostrova metropolita Chrysostomos, který nacistům předával starostův seznam, na němž byla napsána pouze dvě jména: starostovo a metropolitovo. „Tady máte své Židy,“ řekl jim. „Jestliže chcete deportovat zakynthské Židy, musíte si vzít mě.“
Rovněž se říká, že metropolita Chrysostomos psal přímo Hitlerovi a přimlouval se za Židy v jeho eparchii. Silné zemětřesení, které ostrov postihlo v roce 1953, zničilo i zdejší archiv, a proto to již nelze potvrdit. Faktem ovšem je, že žádný z 275 Židů žijících na ostrově Zakynthos nebyl deportován a celá jejich populace byla zachráněna. Ukrývali je zdejší lidé a byli chráněni riskantní lstí biskupa tohoto ostrova.
Metropolita Chrysostomos spolu se starostou Zakynthosu [Loukas Karrer, pozn. překl.] jsou zahrnuti v izraelském oficiálním památníku holokaustu Jad vašem mezi „spravedlivé mezi národy“. Metropolita Chrysostomos je také poctěn tím, že je zobrazen v americkém Muzeu holokaustu ve Washingtonu. My – často tupení – řečtí starokalendářníci bychom na něj měli s hrdostí pamatovat a mít ho za příklad charakterního muže, jehož odvaha byla do značné míry zapomenutá a ignorována. Oživme opět jeho památku a chvalme jeho skutky. Aionia mnemi, Věčná paměť!
_______________________
Přeloženo z angličtiny:
Metropolita Chrysostomos etenský, „Metropolitan Chrysostomos and the Jews of Zakynthos“ Orthodox Tradition XXVII, 2010, s. 15-16.
