Svatý novomučedník Josef z Desfiny
Otec Josef byl řeckými duchovními a věřícími velmi ctěn jako muž přísného půstu, vysokého morálního standardu a sebeobětování. Neúnavně sloužil svatou liturgii a byl neustále k dispozici věřícím a všem, kteří potřebovali jeho duchovní radu a vedení. Na konci třicátých let a začátku let čtyřicátých, kdy velká část Řecka buď patřila ke starokalendářním komunitám, nebo alespoň sympatizovala s jejich oddaností církevní tradici, chovala veřejnost hluboký respekt k tradicionalistickým hrdinům včetně sv. Josefa, který byl ve velké úctě pro své duchovní ctnosti a prorocké dary.
V září roku 2014 Posvátný synod Řecké pravoslavné starostylní církve rozhodl o zařazení novomučedníka Josefa z Desfiny do seznamu svatých. V pondělí 3.8. a v úterý 4. 8. 2015 (dle občanského kalendáře) se v kostele svatých apoštolů Petra a Pavla v Athénách v Dafni ukutečnilo oficiální vyhlášení svatosti a první liturgická vzpomínka na jeho počest.
Večerní bohoslužbu a úterní jitřní bohoslužbu následovanou svatou liturgii sloužil předseda Posvátného synodu Jeho Blaženost arcibiskup Kallinikos athénský, spolu se čtyřmi dalšími hierarchy, čtyřmi kněžími a dvěma diákony. Historické události byl také přítomen veliký počet duchovních, mnichů a věřících. Moravskou eparchii na této slavnostní události reprezentoval o. Vladimír Mohorita z farnosti sv. Rostislava ve slovenských Michaľanech.
Sv. Josef se narodil jako Ioannis (Jan) Antoniou v roce 1900 v malém městečku Desfina ve středním Řecku, kde byl vychováván zbožnými rodiči v tradičním pravoslavném duchu. V mladém věku přijal mnišské postřižiny a v roce 1925 byl vysvěcen na kněze. V roce 1935 odmítl dále následovat nový kalendář ve státní řecké církvi a připojil se ke starokalendářnímu hnutí. Ve stejném roce byl kvůli „starokalendářnictví“ státní církví suspendován. Rok nato na svátek Theofanie v centrálním přístavu Karystos na ostrově Euboia uspořádal obrovskou veřejnou oslavu svěcení vody, při níž shromáždil starokalendářní komunity z celé oblasti. Při této slavnosti důrazně odsoudil kalendářní inovaci a odstoupení státní řecké církve od posvátné Tradice.
Nakonec ho v roce 1938 jako odplata za jeho věrný protest čekalo zatčení a uvěznění; policejní orgány ho na příkaz státní církve zbavily kněžského oděvu a násilně oholily. Tento druh barbarského a nezákonného jednání se uplatňoval proti starokalendářnímu duchovenstvu po celém Řecku, k velké hanbě „oficiální“ církve i světských úřadů, které státní církev jakožto část státní administrativy měla ke své dispozici.
Otec Josef byl řeckými duchovními a věřícími velmi ctěn jako muž přísného půstu, vysokého morálního standardu a sebeobětování. Neúnavně sloužil svatou liturgii a byl neustále k dispozici věřícím a všem, kteří potřebovali jeho duchovní radu a vedení. Na konci třicátých let a začátku let čtyřicátých, kdy velká část Řecka buď patřila ke starokalendářním komunitám, nebo alespoň sympatizovala s jejich oddaností církevní tradici, chovala veřejnost hluboký respekt k tradicionalistickým hrdinům včetně sv. Josefa, který byl ve velké úctě pro své duchovní ctnosti a prorocké dary. V průběhu okupace Řecka nacistickým Německem sv. Josef sloužil v horských vesnicích blízko Korintu, dělil se o jídlo a o věci nutné k životu se svými bližními, z nichž mnozí byli v posledních dvou letech okupace na pokraji smrti hladem.
Zpočátku, když komunisté pomáhali bránit řecký národ proti nacistickým útočníkům, sv. Josef proti nim a jejich ideologii nehovořil. Když však byly v roce 1944 mocnosti Osy poraženy a komunistický boj o ovládnutí Řecka nabíral nebezpečných rozměrů, začal proti komunistickým povstalcům otevřeně mluvit. Odsoudil jejich násilné akce proti řeckému obyvatelstvu, včetně duchovních, učitelů a nevinných civilistů, kteří se stavěli proti jejich ideologii, a ošklivili si i jejich militantní atheismus. Odvážně vyzýval komunisty k pokání za jejich zločiny a jejich bezvěrectví. V důsledku toho jej komunisté ve svém hněvu odsoudili k smrti. Poté byl sv. Josef zatčen a mučen. Nakonec ho usmrtili, stejně jako mnoho jiných kněží během řecké občanské války. Po jeho zavraždění spěšně pohřbili jeho ostatky v Panariti, malé vesničce v oblasti Korintu. Říkalo se, že nad místem, kde byl umučen, bylo zdaleka po několik nocí vidět světlo.
Přesné místo spočinutí ostatků svatého mučedníka Josefa bylo objeveno velmi zvláštním způsobem. Po konci války se ti, kteří sv. Josefa znali, snažili najít místo, kde ho komunisti v horách pohřbili. Při hledání jako dopravní prostředek používali osla, se kterým sv. Josef cestoval při vykonávání svých pastýřských povinností. Přestože měli přibližné informace o tom, kde ostatky sv. Josefa komunističtí povstalci zakopali, nemohli jeho hrob najít. Až jeho osel na určitém místě začal hrabat předními kopyty do země. A opravdu – když bylo místo, které zvíře takto označilo, vyhloubené, objevily se svaté ostatky mučedníka. Byly identifikovány podle jeho mnišského opasku. Ostatky také vydávaly libou vůni. Tyto vonné ostatky, spolu se světcovou ikonou namalovanou v klášteře Svatého Kypriána a Justiny ve Fili v Řecku, byly přístupné k uctění pro všechny účastníky slavnostního vyhlášení mučednické svatosti Posvátným synodem naší církve.
***
Svatý mučedníku Josefe, pros Boha za nás!
FOTOGRAFIE Z OFICIÁLNÍHO VYHLÁŠENÍ SVATOSTI NOVOMUČEDNÍKA JOSEFA Z DESFINY
