Poselství ke svátku Kristova Narození 2014

Lékař našich duší a těl byl položen do jeslí a zabalen do plen od Vždyckypanny a Bohorodičky Marie, aby mohl uzdravit naše nedostatky a vášně. Tím, že se oblékl do pokory jako do svého šatu, vyléčil první a hlavní lidskou vášeň – pýchu a chamtivost. Obecně se všechna tělesná strádání, která podstoupil, stala, jak praví sv. Maxim Vyznavač, obnovením a uzdravením naší přirozenosti: Vtělení Boha Slova se stalo příčinou našeho zbožštění, Jeho ponížení se stalo naší obohacením, Jeho utrpení se stalo naší bezvášnivostí, Jeho námaha se stala naším odpočinutím, Jeho smrt se stala naším životem a vykoupením.

Řecká pravoslavná starostylní církev
Posvátný synod
Kannigos 32
106 82 Athény
Řecko

Protokol č. g-2070

Celé Církvi

Poselství ke svátku Kristova Narození 2014

„Dnes se vše naplňuje radostí; Kristus se narodil z Panny“

Milované děti v Pánu,

Oslavujíc „Matku všech svátků“, jak výstižně světitel Jan Zlatoústý nazývá Svátek Kristova Narození, jásáme a veselíme se, sdílíce radost s celým stvořením nad právě se narodivším Pánem Ježíšem Kristem v Betlémě!

Lékař našich duší a těl byl položen do jeslí a zabalen do plen od Vždyckypanny a Bohorodičky Marie, aby mohl uzdravit naše nedostatky a vášně. Tím, že se oblékl do pokory jako do svého šatu, vyléčil první a hlavní lidskou vášeň – pýchu a chamtivost.

Obecně se všechna tělesná strádání, která podstoupil, stala, jak praví sv. Maxim Vyznavač, obnovením a uzdravením naší přirozenosti: Vtělení Boha Slova se stalo příčinou našeho zbožštění, Jeho ponížení se stalo naší obohacením, Jeho utrpení se stalo naší bezvášnivostí, Jeho námaha se stala naším odpočinutím, Jeho smrt se stala naším životem a vykoupením.

***

Císařským výnosem bylo narození našeho Pána Ježíše Krista zaregistrováno a přitom byl započten jako otrok mezi otroky, aby nás mohl vysvobodit z otroctví Nepřítele, z otroctví vášní a hříchu. „Stal se chudým“, tedy přijal do své Boží Hypostaze naši chudou a z prachu země vzniklou lidskou přirozenost, naše tělo, duši, mysl a vůli, všechny části lidské přirozenosti, neboť, jak praví sv. Řehoř Theolog: „To, co nebylo přijato, nemůže být vyléčeno a to, co je spojeno s Bohem, je i spaseno.“

Náš Hospodin, tím jak se stal chudým, jsa sám bohatým, obohatil nás svým božstvím (2Kor 8,9) neboť skutečně platí: „Ten, kdo nás obohacuje, stává se chudým; neboť se stal chudým v mém těle, a tak se já mohu stát bohatým v jeho božství“ (sv. Řehoř Theolog).

***

Církev, jako Tělo Kristovo „oblečena do hávu ryzího zlata, okrášlena rozličnými barvami“ (Ž 45,10), je pokladnicí milosti a pramenem nevyčerpatelných a svou krásou s ničím nesrovnatelných Božích darů, kterými obdarovává své děti: zbožností, moudrostí Boží, pokojem, přijetím synovství, očišťováním, osvícením, svatostí a zbožštěním.

Pravoslavná církev Kristova se v liturgických hymnech obsahujících skutečné „poklady theologie“ obrací ke svému Boholidskému Ženichu narozenému v těle, Jehož radostí je obohacovat všechny ty, kteří jsou si vědomi své chudoby a nepřetržitě prosí o milosrdenství a druhým milosrdenství sami prokazují.

Náš Spasitel narozený z Panny, Emmanuel, miluje lidské pokolení a je předobrý. Dává radost a hojnost darů všem, kteří k němu přicházejí s přímým srdcem a s prostou vírou, stejně tak, jako tehdy obdaroval pastýře držící noční stráž a mágy z východu přinášející dary.

Pevná víra, víra bez jakéhokoliv váhání a bez rozumářství; ta dává křídla mysli a povznáší ducha do nedohlédnutelných výšin, ta nás přibližuje božství, a sklání se před Božím Dítětem. Přinášení plodů pokání a dobré skutky, skutky bohumilé a bližnímu prospěšné, ty pak jsou blahosklonně přijímány a přitahují k sobě nepopsatelné duchovní dary a požehnání.

***

Pro tento nemocný svět, ve kterém vládnou materiální a duchovní chudoba, nespravedlnost a nemilosrdné konflikty, jsou výše zmíněná slova něčím nepochopitelným, či spíše něčím zcela nepřístupným a vzdáleným.

Ti nemnozí, kteří se mohou radovat a užívat si materiálního bohatství, stávají se obvykle jakoby novými Herody a většinou bezcitně utiskují ty, kteří jsou chudí, ubozí a zoufalí. Avšak i tito chudí a ztrápení – ať již ti, kteří jsou takovými už odedávna, či ti, kteří zchudli nedávno jako oběti současné zničující ekonomické krize – často pohlížejí s hněvem a zlostí na své strádání a beznadějně se snaží napodobovat své utiskovatele svým způsobem myšlení, neboť jsou s nimi, co se týče vášní a životních hodnot, příbuzní.

***

Ti kdo jsou skutečně věrnými děti Církve a neúčastní se tohoto bludného kruhu, ať přistoupí s vírou a s dary k svatému oltáři a na něm položenému Božímu Dítěti, aby mohli přijmout hojnost milosti, účastnit se přijímání svatých a strašných Tajin a zakusit bohatství Boží dobrotivosti. Poté ať spolu mají obecenství druh s druhem, společenství „ v rovnosti“, to znamená, že ti, kteří mají hmnotný nadbytek, ať se s radostí podělí se všemi strádajícími bratry a ti zase ať ať jim na oplátku dají z nadbytku svých modliteb a duchovní upřímnosti před Bohem, neboť jen tak bude moci zavládnout rovnost (2Kor 8,13-14). Tímto způsobem skrze skutky spravedlnosti a milosrdenství budeme moci svědčit těm kolem nás o Pravdě a Lásce.

Sláva krajnímu ponížení našeho Pána a Jeho nekonečnému sestoupení, které nám darovalo věčné spasení. Amen!

Svátek Kristova Narození 2014

Arcibiskup athénský
† Kallinikos
a členové Posvátného synodu