Pastýřská návštěva vladyky Klimenta gardikijského v České republice a na Slovensku
Máme možnost oslavovat památku sv. Cyrila a Metoděje v oblasti jejich misijního působení. Svatí slovanští osvětitelé sebou nepřinesli pouze písmo a kulturu, ale zejména to nejcennější: poznání pravého Boha, způsob života v souladu s vůlí Boží, ctnosti, uctívání Boha v Duchu a v Pravdě, svaté Tajiny, jedním slovem onen drahocenný poklad, pravé světlo, živou vodu, svobodu v Duchu, tedy vše to, co živí duši člověka na cestě k věčnému životu, pokud to vše samozřejmě člověk přijímá s vírou a v duchu pokání.
S pomocí Boží vladyka Kliment uskutečnil v pořadí již čtvrtou pastýřskou návštěvu misijních společenství Řecké pravoslavné starostylní církve v Česku a na Slovensku. Letos to však bylo poprvé, co přijel jako nově ustanovený správce moravské eparchie, která byla Posvátným synodem Řecké pravoslavné starostylní církve nedávno zřízena za účelem zodpovědnější a efektivnějsí pastýřské péče o naše farnosti a misijní společenství na území Česka, Slovenska a Polska. Při této návštěvě vladyku Klimenta doprovázel o. Jiří Ján, kněz původem z Česka sloužící v Řecku, žalmista Eleftherios Karametzis a hypodiákon Christos Giatrakos.
Na letiště v Ruzyni dorazili v poledne v pondělí 6/19.5.2014. Zde návštěvu z Řecka přivítali jeromonach o. Gorazd, bratr Petros Martakidis a sestra Marta. Z Prahy se vydali autem do Jezdovic u Jihlavy, kde byli vřele přivítáni a přijati o. Jeremiášem Cvakem a jeho rodinou. Otec Jeremiáš je duchovním naší farnosti sv. Jana šanghajského v Jezdovicích. Při odpoledním setkání vladyka Kliment informoval o. Jeremiáše o nedávno uskutečněném sjednocení dvou hlavních proudů Řecké pravoslavné starostylní církve a pozitivních plodech, které toto sjednocení přineslo.
Ráno v úterý 7/20.5. se vladyka se svým doprovodem vydal na náročnou cestu na východní Slovensko do obce Michalany. Tam na vladyku čekal o. Vladimír Mohorita s několika málo věřícími. Po příjezdu v chrámu sv. Rostislava vladyka sloužil večerní bohoslužbu ke svátku sv. Jana Theologa a sv. Arsenije v církevní slovanštině a v řečtině. Po večeři následovalo setkání biskupa s věřícími v domě o. Vladimíra.
Ráno ve středu 8/21.5. vladyka spolu s o. Vladimírem a o. Jiřím sloužil jitřní bohoslužbu a archijerejskou sv. liturgii. Při kázání vladyka Kliment promluvil o lásce k pravdě a o pravdě v lásce jako základního předpokladu našeho smíření s Bohem, s bližním a se sebou samým. Sv. Evangelista Jan je naším průvodcem k pravému prameni lásky – Trojjedinému Bohu, o kterém píše, že “je láska” a nikoli pouze že “má lásku”. Sv. Jan nás vyzývá k získávání lásky a také nám ukazuje tuto lásku svým vlastním příkladem. Na sklonku svého života napodobujíce dobrého pastýře Krista a nehledě na svůj pokročilý věk nezaváhal ani na okamžik a vydal se na dlouhou cestu, aby zachránil svého učedníka, který odpadl od víry a stal se členem zbojnické družiny.
Dále vladyka zdůraznil, že je třeba, abychom naše vyznávání Pravdy, tedy pravé víry, vyjadřovali také prakticky, svým životním postojem – praktickými skutky lásky. Pouze tak se můžeme stát ryzími dětmi jak svatých osvětitelů Cyrila a Metoděje, tak i našeho nedávno zesnulého metropolity Kypriána. Ten měl v obzvláštní úctě sv. Jana Theologa a celým svým srdcem miloval misii a zanechal nám jako své dědictví živoucí příklad lásky. Při společném obědě biskup spolu s duchovními otci a věřícími diskutovali o možnostech lepší organizace naší misie a liturgického života. Při večerním setkání si biskup vyhradil čas na individuální rozhovory s věřícími.
Ve čtvrtek 9/22.5. vladyka se svým doprovodem opustil Michalany a vydal se na cestu na západní Slovensko do obce Valaská Belá, kde navštívil dvě rodiny našich věřících. Setkání se uskutečnilo v domě jedné z rodin, kde se také nachází kaplička, zasvěcená sv. Janu Theologovi. Po společném obědě následovala mnohahodinová diskuze na duchovní, theologická a církevní témata. Pozdě večer se vladyka se svým doprovodem vydal na cestu zpět do Jezdovic.
V pátek 10/23.5. v poledne biskup Kliment uskutečnil návštěvu na radnici ve Velkém Meziříčí, kde se setkal se starostou Radovanem Necidem a jeho spolupracovníky. Při tomto setkání měl vladyka možnost hovořit s představiteli městské rady mimo jiné také o našem působení ve Velkém Meziříčí. Při této příležitosti vyjádřil starostovi svoji hlubokou vděčnost za to, že nám město poskytlo budovu, kterou jsme přebudovali na chrám a zasvětili ho sv. osvětitelům a apoštolům rovným Cyrilu a Metodějovi, kteří zde v této oblasti před 1150 lety působili.
Následovala krátká prohlídka historického centra města – jedná se o město, kde podle místní tradice sv. Cyril a Metoděj mezi léty 863-865 prošli a působili. S dojetím poutníci z Řecka navštívili místní lékárnu, kde je umístěna dřevořezba sv. Cyrila a Metoděje s textem, který připomíná příběh o přenocování sv. Cyrila a Metoděje v domě, stojícím na místě právě dnešní lékárny.
Ve čtvrtek večer biskup Kliment vykonal obřad malého posvěcení chrámu, po kterém následovala slavnostní večerní bohoslužba ke svátku sv. Cyrila a Metoděje v řečtině, v češtině a církevní slovanštině. Přítomni byli mimo jiné také čtyři naši noví katechumeni. Při krátkém proslovu na závěr večerní bohoslužby biskup promluvil o významu našeho misijního působení v této oblasti. Vidíme je jako pokračování misie započaté příchodem sv. Cyrila a Metoděje. Solunští bratři do této země přinesli evangelium spásy, živý příklad evangelijních ctností a základy křesťanské kultury. Podobně jako se kdysi oni sjednotili s místním obyvatelstvem v pravdě pravoslavné víry, tak i my sem dnes přinášíme tu stejnou spasitelnou víru a sjednocujeme se v té stejné pravdě pravoslaví s těmi z místních obyvatel, kteří ji přijímají. Vladyka vyjádřil svoji hlubokou touhu, aby se tento chrám stal skutečným ohniskem ryzí, neporušené pravoslavné víry a Božího požehnání. Vyjádřil také své velké díky všem těm, kteří se podíleli na úpravě tohoto prostoru pro bohoslužebné účely a zvláště našemu bratru Petrosovi Martakidisovi.
V sobotu 11/24.5. v den chrámového svátku sv. Cyrila a Metoděje ve Velkém Meziříčí biskup Kliment sloužil slavnostní archijerejskou sv. liturgii. Společně s vladykou sloužili o. Jeremiáš a o. Jiří.
Ve své promluvě biskup Kliment hovořil o duchovní radosti a hlubokém dojetí, vyplývajících ze skutečnosti, že máme možnost oslavovat památku sv. Cyrila a Metoděje v oblasti jejich misijního působení. Svatí slovanští osvětitelé sebou nepřinesli pouze písmo a kulturu, ale zejména to nejcennější: poznání pravého Boha, způsob života v souladu s vůlí Boží, ctnosti, uctívání Boha v Duchu a v Pravdě, svaté Tajiny, jedním slovem onen drahocenný poklad, pravé světlo, živou vodu, svobodu v Duchu, tedy vše to, co živí duši člověka na cestě k věčnému životu, pokud to vše samozřejmě člověk přijímá s vírou a v duchu pokání.
Jestliže se nám nedostává poslušnosti Bohu a nejsme s Bohem usmířeni, přichází či zůstává “smrt” duše. Toto se stává buď skrze herezi, nebo skrze hřích. Sami dnes oslavovaní sv. Cyril a Metoděj a jejich učedníci byli v této oblasti pronásledováni od těch, kteří se stali nástroji hříchu a hereze. Ovšem sv. Cyril a Metoděj se postavili na obranu pravé víry a nauky o Duchu Svatém a o čistotě ctností. Proto také milost Utěšitele byla vždy s nimi a přinášela jim osvobození ze zajetí a utěšení ve strádání. Milost Boží je pouze s těmi, kteří náleží Pravdě, nehledě na to, že jsou v menšině. Naopak milost Boží opouští ty, kteří se od Pravdy odklánějí, přestože jsou ve většině a snaží se druhé ovládat násilím a mocí.
V oblasti misijního působení sv. Cyrila a Metoděje milost Ducha Svatého zavanula také v dnešní době a inspirovala několik málo věřících, aby se spojili s monastýrem sv. Kypriána a Justiny a skrze misionářskou osobnost metropolity Kypriána blahé paměti přijali světlo ryzí pravoslavné víry a započali setbu Pravdy, která již přináší své plody. Naše přítomnost v této oblasti slouží k vydávání svědectví o pravém, ryzím, nezesvětštělém Pravoslaví v duchu tradice sv. Cyrila a Metoděje a jejich učedníků, k duchovnímu oživení těch, které Hospodin volá k poznání své spasitelné Pravdy.
Po svaté liturgii následovalo malé občerstvení ve sklepení chrámu. Tentýž den odpoledne biskup spolu s duchovními sloužili večerní bohoslužbu v chrámu sv. Jana Maximoviče v Jezdovicích, po které následovalo společné setkání ve farní místnosti.
V neděli 12/25.5. biskup Kliment sloužil jitřní bohoslužbu a archijerejskou sv. liturgii v chrámu sv. Jana Maximoviče. Spolu s biskupem sloužili také o. Jeremiáš, o. Jiří, o. Gorazd a o. Chariton. Svatá liturgie byla sloužena v řečtině a v češtině.
Vladyka Kliment v promluvě svoji pozornost zaměřil na problematiku vášně závisti, která zaslepuje ty, kteří se staví proti Bohu a proti těm, kterří přijímají Boží dobrodiní. Naše tělesné oči vnímají smyslové světlo. Ovšem existuje také světlo noetické, Boží, tedy zbožšťující milost Boží. Toto světlo přijímáme ve svatém křtu a projevuje se tehdy, když žijeme Bohulibě, když milujeme Boha a bližní a když v kajícném rozpoložení přijímáme svaté Tajiny. Když činíme dobré skutky a především když se modlíme, toto světlo se v nás zvětšuje a zaplavuje celou naši existenci. Naopak, pokud se nad druhé povyšujeme, nebo pokud se dopouštíme tělesných hříchů, toto světlo nás opouští a pohlcuje nás temnota. Je absolutně nezbytné, aby v nás přebývalo světlo Božího osvícení, pokud nechceme být ovládáni zatemňujícími vášněmi a pokud chceme kráčet přímě po cestách Páně.
Také hereze přináší hlubokou temnotu. Sv. Cyril a Metoděj přinesli na Velkou Moravu Boží světlo, ale nakonec je heretici vyhnali a tak tuto oblast na dlouhá staletí zakryla duchovní tma. V dnešní době se skrze herezi ekumenismu světlo Pravdy mísí s tmou klamu. Pravoslavní ekumenisté jako například konstantinopolský patriarcha Bartoloměj (v těchto dnech se modlící společně s papežem Františkem v Jeruzalémě) se čím dál tím hlouběji a intenzivněji sjednocují s tmou vycházející z hereze a tak upadají do hluboké duchovní slepoty.
Nehledě na to, že jim svět tleská, není s nimi Boží požehnání. Nehledě na to, že nás obviňují z toho, že se prý oddělujeme od Církve (přerušujíce společenství s pravoslavnými ekumenisty), odsuzují jen sami sebe. Neboť my nečiníme nic jiného, než že zůstáváme věrni Pravdě, kterou jsme přijali od dřívějších i současných světců a vyznavačů. Od sv. Jana Maximoviče, od sv. Glykeria Rumunského, od sv. metropolity Filareta z Ruské zahraniční církve a jiných. Kéž na přímluvy metropolity Kypriána blažené paměti jsme skutečnými dětmi Světla nejen co se týče našeho vyznání, ale také našich skutků a způsobu života a staneme se tak hodnými Království Světla.
V neděli odpoledne ve farní místnosti proběhlo farní shromáždění. V jeho průběhu biskup Kliment odpovídal na různé otázky věřících.
V pondělí ráno 13/26.5. biskup Kliment se svým doprovodem odjel na letiště do Prahy, odkud se vydali na zpáteční cestu do Athén. Řečtí poutníci odjížděli plni krásných vzpomínek a dojmů z požehnané cesty po Moravě, Čechách a Slovensku. Jejich srdce byla plna vděčností Bohu za další příležitost vydávat svědectví o pravém, ryzím a neporušeném Pravoslaví a pomoci a podpořit těch několik málo věřících, kteří se upřímně snaží bojovat dobrý zápas víry, ctnosti a pravdy.
Za to vše patří Bohu sláva, čest, díkůčinění a klanění.