Pastýřská návštěva v Polsku
Biskup Kliment gardikijský vykonal krátkou třídenní návštěvu v Polsku, která spolu s Českem a Slovenskem spadá do moravské eparchie naší církve, jejímž správcem je právě vladyka Kliment.
Biskup Kliment gardikijský vykonal krátkou třídenní návštěvu v Polsku, která spolu s Českem a Slovenskem spadá do moravské eparchie naší církve, jejímž správcem je právě vladyka Kliment.
V sobotu večer 26.5/8.6. 2019 předsedal večerní a jitřní bohoslužbě, na jejímž konci pronesl krátkou homilii věnovanou památce sv. Jana Ruského – divotvorce, jehož svátek letos připadl na neděli Sv. Otců prvního ekumenického sněmu.
V neděli ráno sloužil vladyka archijerejskou liturgii společně s o. Vladimírem Mohoritou, který se kromě naší farnosti na Slovensku duchovně stará také o naše věřící v Polsku, a o. Jiřím Jánem, který přicestoval s vladykou Klimentem z Řecka jako překladatel.
V první části svého kázání na konci liturgie vladyka promluvil o zápase sv. Otců prvního ekumenického sněmu za víru Církve ve svatou a soupodstatnou Trojici, za víru ve Spasitele Bohočlověka Ježíše Krista a také za ustanovení církevní paschálie.
Druhou část svého kázání vladyka věnoval zápasům pravoslavných církevních Otců ze 16. století, kteří v oblasti dněšního severního Polska bránili Orthodoxii před římským katolicismem a jeho inovacemi, a před jejich snahou přinutit pravoslavné věřící přijmout nový kalendář, novou paschálii a zejména katolickou unii.
Na závěr své homilie vladyka promluvil o zápasech pravoslavných Otců – vyznavačů z 20. století, kteří jakožto pokračovatelé a dědicové církevních Otců z předchozích staletí povstali proti zavedení nového kalendáře a panhereze ekumenismu. Zvláště zdůraznil potřebu spojení a harmonizce orthodoxie a orthopraxie, vyznání víry a orthodoxního étosu.
Součástí vladykova programu byly také duchovní besedy s našimi věřícími, setkání s několika zájemci o Pravoslaví a odpovědi na jejich dotazy. V pondělí měl vladyka spolu se svým doprovodem možnost návštívit známé poutní místo, monastýr Proměnění Páně v Grabarce a také historický monastýr v Lesně, který dnes však náleží katolické církvi. Po bolševické revoluci sestry z lesenského monastýru musely odejít a nakonec se po dlouhých peripetiích usadit ve Francii, kde založily nový lesenský monastýr, který sehrál důležitou úlohu v dalším životě Ruské zahraniční církve ve 20. století, a ve kterém se také nachází divotvorná ikona Lesenské Matky Boží.
