Malé oběti pro lásku Kristovu

Mladý muž si stěžoval svému duchovnímu otci, že jeho srdce je tak tvrdé, že se mu nedostává slz dojetí – a to ani při modlitbě. „Hřeším dnem i nocí, a přesto nepláču nad svými hříchy. Každým dnem je to stále horší a horší. Chci se dát na cestu pokání a plakat nad svými hříchy, ale nemohu. Téměř nikdy nejsem v kajícném rozpoložení. Proč jsem uvnitř tak tvrdý? Co je se mnou špatně? Čeho se mi nedostává?“

Mladý muž si stěžoval svému duchovnímu otci, že jeho srdce je tak tvrdé, že se mu nedostává slz dojetí – a to ani při modlitbě. „Hřeším dnem i nocí, a přesto nepláču nad svými hříchy. Každým dnem je to stále horší a horší. Chci se dát na cestu pokání a plakat nad svými hříchy, ale nemohu. Téměř nikdy nejsem v kajícném rozpoložení. Proč jsem uvnitř tak tvrdý? Co je se mnou špatně? Čeho se mi nedostává?“

Duchovní otec mu na jeho zoufalé otázky odpověděl takto: „Nedostává se ti výčitek a smutku nad vlastními hříchy. Když jíš a spíš více, než potřebuješ, smutek nad hříchy se přidusí a vášně nabývají na síle. Když každý den odsuzuješ jiné, příliš mluvíš, jsi pyšný a chvástavý, tento smutek tě úplně a natrvalo opouští. Proto bys měl každý den dělat malé oběti pro lásku Kristovu.“

„Jaké oběti by to měly být?“ zeptal se zmateně mladý muž.

„Velmi malé oběti… Které na nás neudělají žádný dojem, když o nich slyšíme, ale které nám pomáhají vytvořit a upevnit v nás Kristu podobný charakter. Například: • na stole je čerstvý chléb – nech ho a vezmi si pro lásku Kristovu okoralý chléb. • Místo čerstvých a chutných kousků jez zbytky. • Když ti někdo přinese výborné a vybrané víno, nařeď ho vodou, anebo do něj kápni vinný ocet, pro lásku k Tomu, kdo dostal žluč a ocet na Kříži. • Z ovoce na stole si vybírej to nejhorší a hnijící. • Od nynějška používej buď tvrdý polštář anebo vůbec žádný, aby sis připomněl našeho Spasitele, který (jak stojí v Evangeliu) »neměl, kam by hlavu složil.« • Když je ti v noci zima, nestěžuj si, protože Kristus byl pro tvou spásu na Kříži nahý a v chladu. • Máš hlad a žízeň? Buď trpělivý a nereptej. Vzpomeň si, že také Kristus pro tvou spásu na poušti hladověl a žíznil.“

***

Tento velký duchovní otec a starec tedy nám, nejen mnichům, ale i křesťanům zápasícím ve světě, předal svou moudrost, podloženou zkušenostmi – a zanechal tak podivuhodné duchovní dědictví v podobě těchto rad, jak získat požehnaný duchovní smutek.

______________

(*) Protopresbyter Stefanos K. Anagnostopulos, Duchovní úvahy o blahoslavenství [řecky] (Pireus 2009), s. 73.