Encyklika ke svátku Narození našeho Spasitele Krista 2013

V těchto svátečních dnech, více než kdy jindy, znovu zaznívá povzbuzující a nadějeplné volání naší svaté matky Církve: „Kristus je na zemi, povzneste se a radujte se!…“ Kristus, náš Pán a náš Bůh, Jednorozený Syn a Slovo Boží, je nyní mezi námi, zde na zemi, zde uprostřed nás. Nestvořený Bůh skrze Bohorodičku a za spolupůsobení Ducha Svatého, přijal stvořenou, lidskou přirozenost a stal se člověkem, abychom se my mohli stát bohy podle milosti. Božská Láska Ho přiměla k „Vyjití “ ze sebe samého, aby se setkal se ztraceným člověkem a aby ho láskyplně objal ve věčném sjednocení a přivedl ho k Bohu Otci. Kristus přišel na svět, aby obětoval sebe samého, jako nevinného Beránka svému Otci.

Encyklika
k svátku Narození našeho Spasitele Krista

„Kristus je na zemi, povzneste se a radujte se!“

Náš původce * Nový počátek * Náš bratr

Milovaní bratři a sestry v Kristu:

V těchto svátečních dnech, více než kdy jindy, znovu zaznívá povzbuzující a nadějeplné volání naší svaté matky Církve:

„Kristus je na zemi, povzneste se a radujte se!…“

Kristus, náš Pán a náš Bůh, Jednorozený Syn a Slovo Boží, je nyní mezi námi, zde na zemi, zde uprostřed nás.

Nestvořený Bůh skrze Bohorodičku a za spolupůsobení Ducha Svatého, přijal stvořenou, lidskou přirozenost a stal se člověkem, abychom se my mohli stát bohy podle milosti.

Božská Láska Ho přiměla k „Vyjití “ ze sebe samého, aby se setkal se ztraceným člověkem a aby ho láskyplně objal ve věčném sjednocení a přivedl ho k Bohu Otci. Kristus přišel na svět, aby obětoval sebe samého, jako nevinného Beránka svému Otci.

Přijal lidské tělo, stal se člověkem, aby se stal původcem a zakladatelem nového pokolení, vyvoleného národa; národa svatého, královského, kněžského a prorockého; národa křesťanského, to znamená těch, kteří byli pokřtěni ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého, ve jménu Svaté Trojice.

Dnes tedy slavíme nový počátek. Dnes slavíme naši účast na tomto novém počátku, kterým je ve své podstatě sám Kristus. Dnes jsme všichni zváni k tomu, abychom položili nový počátek, abychom obnovili náš svátostný vztah s Kristem naším pravým Bohem a abychom byli obnoveni ve Světle a Slávě Svaté Trojice.

***

Proč je však bratři a sestry po nás pravoslavných křesťanech vyžadována tato obnova, tento nový počátek? Existují tři hlavní důvody, které nás k této obrodě jasně vybízejí:

Zaprvé: každý z věřících osobně, ale také všichni dohromady, kolektivně, musíme upřímně s pokorou a s lítostí vyznat, že zrazujeme – třebas si to neuvědomujeme – naše posvěcené a kněžské bytí, náš charismatický potenciál, naši královskou a prorockou přirozenost.

Zadruhé: jsme zodpovědni a vinni tím, že v naší společnosti převládl postoj vedoucí k opuštění bližního; „teologie“ bližního, péče a starost o druhého, obětavá služba lidem kolem nás, to vše se stalo okrajovou oblastí našeho rádoby křesťanského svědomí.

Zatřetí: jsme hluboce vinni, třebas pouze naší pasivitou, či netečností za ohromnou desakralizaci lidské osoby, obrazu Božího, kterou pozorujeme ve společnosti kolem nás.

Lépe pochopíme tuto naši trojí zodpovědnost, jestliže vezmeme v potaz fakt, o kterém sv. Mikuláš Kabasila krásně a hluboce píše: „Kristus se sklonil k zemi a našel obraz“.

Bůh se stal tělem a neustále pokračuje ve svém vtělování se při sv. liturgii. Díky tomu máme možnost vidět jeho Božskou Formu v každém jeho obrazu, tedy v každém člověku a tak můžeme zkušenostně zažívat přítomnost Krista a rozpoznávat tuto přítomnost v druhém, v bližním, v lidech kolem nás, v každé lidské bytosti.

***

Když si uvědomíme, jak jsme obtěžkáni břemenem této trojí zodpovědnosti, jak je možné, aby se právě nás týkala na začátku uvedená liturgická výzva: „Povzneste se !…“

Jestliže se neuzdravíme a neobnovíme, jak se můžeme povznést k duchovnímu oslavování a k díkůvzdávání. A jak můžeme spolu s námi pozvednout celý svět k novém počátku, k tajemství nového stvoření, ke spojení se Svatou Trojicí?

Kristus „se sklonil“ k zemi a našel svůj obraz. A co my skláníme se s láskou ke svému bratru a hledáme v jeho osobě obraz Kristův?

Kristus nám dal charisma-duchovní dar, abychom Ho viděli v osobě našeho bližního. A co my – opravdu přicházíme s úctou, hlubokým respektem a sebe-obětující péčí k osobě našeho bratra, abychom v něm viděli Krista?

Bohužel, můžeme s rostoucí jistotou mluvit o obrovské tragédii, neboť křesťané – a tím nemáme na mysli ty „formální“ křesťany, ale ty, kteří žijí duchovním životem – zapomněli na obraz Boží, na své bratry a sestry; Uzavřeli se do úzkých hranic svých osobních témat a problémů. Zapomněli na sebe-obětující lásku, lásku „která něco stojí“. Nedávají své životy pro druhé a prakticky tak popírají víru ve Svatou Trojici. Neboť nežijí triadologicky (po způsobu Svaté Trojice), to znamená vzájemným pronikáním jeden druhého, v duchu oboustranné lásky a vzájemného odevzdání se jeden pro druhého.

Jak píše jeden známý současný řecký básník:. „Jestliže nežijeme jeden pro druhé, jsme již mrtvi!“

***

Milí bratři a sestry, dnes, kdy se nacházíme před boží kolébkou v Betlémě, pokusme se provést upřímnou sebekritiku.

Žijeme opravdu jeden pro druhého? Nejsme náhodou již mrtví? Jsme opravdu chrámem Svaté Trojice? Skutečně jsme učinili naše životy stále žitou sv. liturgií, triadologickou liturgií lásky, ve které slouží společně Bůh, my a náš bližní, liturgií, která skrze lásku a v lásce posvěcuje svět a vyhání démonické a poskvrňující elementy tohoto světa?

Věřím, že upřímná odpověď na tyto otázky, nám pomůže nejenom oslavit nový počátek, který učinil Bůh svým vtělením, ale skutečně a rozhodně se osobně zúčastnit tohoto nového počátku. Jen takto můžeme v našich životech zažívat neustávající obnovování uprostřed nestvořeného Světla a Slávy Svaté Trojice.

Tehdy se skutečně „povzneseme“ a budeme moci ve svém srdci volat:
Kristus se rodí, oslavujte Ho!
Kristus sestoupil z nebes, přijměte Ho!
Kristus je na zemi, povzneste se…!

Nechť ochrana naší přesvaté Matky a Bohorodičky, přímluvy našeho starce a otce metropolity Kypriána, blahé paměti, jsou stále s námi, pro naši posilu, vedení a útěchu. Amen!

† Svátek Narození našeho Spasitele Ježíše Krista, 2013

Váš pokorný přímluvce před vtěleným Pánem,
† metropolita oropský a filijský Kyprián,
předseda Posvátného synodu v ohrazení