Encyklika ke svátku Kristova Vzkříšení 2015
A tak, bratři, přistupme s vírou a láskou k přijetí Těla a Krve našeho Vzkříšeného Spasitele, abychom obdrželi odpuštění hříchů a život věčný. Zářivé dary Vzkříšení dává Boží dobrota těm, kteří napřed okusili trpkost postu, stud pokání a strach z napomenutí, těm, kteří z celého srdce odpustili, smilovali se, byli trpěliví a silou Boží milosti ochránili svoje tělo neposkvrněné od porušenosti hříchem. Těm, kteří okrášlili svou duši čistotou, láskou a modlitbou. Vždyť vnitřní čistota a důstojnost se v nás usidlují skrze neustálé povznášení mysli k nejsladšímu Ježíši a skrze nepřetržité pamatování na vše to, co pro nás Spasitel vykonal.
Řecká pravoslavná starostylní církev
Posvátný synod
Kannigos 32
106 82 Athény
Řecko
Protokol č. B-2128
Encyklika ke svátku Kristova Vzkříšení 2015
“Včera jsem byl s Tebou spolupohřben Kriste, dnes s Tebou vzkříšeným spoluvstanu, včera jsem byl s Tebou spoluukřižován; Ty sám mne spoluoslav Spasiteli ve Tvém království.”
Milované děti v Pánu,
oslavujeme opět Svátek Svátků, velikolepé a slavné vítězství Kristova Vzkříšení, které vše naplňuje svým zářivým a nadpozemským Světlem.
Boží lidumilnost nám opět dává pocítit onu nevypověditelnou radost a veselí a ono s ničím nesrovnatelné potěšení a plesání nad tím, že náš Pán Ježíš Kristus, jedna z Osob Svaté Trojice, “nový Adam” (1 Kor. 15, 45), Uzdravitel a Spasitel v neposlušnost upadlých a z ráje vyhnaných našich prarodičů přišel na tento svět, přijav obraz služebníka (Filip. 2, 7).
Sestoupil, aby přijal naši nemoc, naše ponížení a naši ubohost; tímto způsobem se náš Tvůrce a Stvořitel stal také naším Příbuzným, aby se kvůli nám stal účastným naší přirozenosti! A jak zdůrazňuje sv. Řehoř Theolog: “Ponižuje se kvůli naší duši připoutané k zemi, aby to, co je shrbené pod tíhou hříchu, pozdvihl.”
Jak veliká láska a milosrdenství!
Podivuhodným a tajemným způsobem On neviditelný sestupuje z Nebe a stává se viditelným, nepopsatelný se stává popsatelným a ve všem kromě hříchu “se nám připodobňuje”. A to vše koná proto, “aby přivedl zpět vyhnance, aby osvobodil zajatce, aby poctil poníženého a vysmívaného, aby vzkřísil mrtvého”! (Isidor Glavas, arcibiskup Soluňský, XIV. století)
Majíce na zřeteli tento cíl, “nedbaje na potupu” (Žid. 12, 2) rozhodl se dobrovolně podstoupit utrpení. Zakusil každou bolest a každé strádání duševní i tělesné, a to “až do smrti na kříži”; neboť trpěl jako skutečný člověk, zatímco Jeho Boží přirozenost zůstala nedotčená. Slunce se, když to vidělo, zatmělo a země se zatřásla!
Sestoupil až do Hádu, aby Svojí nepřemožitelnou silou porazil tyranského nepřítele ďábla. A když nad ním zvítězil, vystoupil z Hádu jako Vítěz i se Svojí slavnou “kořistí”, aby “povznesl do výšin”, “mrtvé, které vynesl z hlubin Hádu” (Antonios, archiepiskop Larisský, XIV. století), to znamená Adama a Evu a spolu s nimi všechny, kteří v Něj uvěřili.
Tak doširoka otevřel rajskou bránu, že již pro nás lidi pobývající na tomto světě neexistují žádné překážky pro život v duchovních výšinách, pokud po tom samozřejmě sami toužíme.
***
Pokud chceme mít účast na radosti Vzkříšení, a to nejenom ze slyšení, ale také zkušenostně, je třeba nejprve si zamilovat a přijmout utrpení, kříž a pohřbení. K tomuto je však zapotřebí, aby Duch Svatý otevřel naše vnitřní oči, aby osvítil duchovní zrak našeho srdce, mysli a svědomí (viz Ef. 1,18), abychom, jsouce osvíceni Boží milostí, pochopili a zatoužili, a to celým svým bytím, po těch darech, které mají původ ve Vzkříšení.
Neboť Kristus vstal z mrtvých, aby nás pozvedl ze stavu duševního usmrcení hříchu a zatemnění vášní, aby nás povolal z hrobu všech našich nezákonností! Díky Jeho Vzkříšení jsme i my byli uzdraveni a vzkříšeni od hříchu!
A tak, bratři, přistupme s vírou a láskou k přijetí Těla a Krve našeho Vzkříšeného Spasitele, abychom obdrželi odpuštění hříchů a život věčný. Zářivé dary Vzkříšení dává Boží dobrota těm, kteří napřed okusili trpkost postu, stud pokání a strach z napomenutí, těm, kteří z celého srdce odpustili, smilovali se, byli trpěliví a silou Boží milosti ochránili svoje tělo neposkvrněné od porušenosti hříchem. Těm, kteří okrášlili svou duši čistotou, láskou a modlitbou. Vždyť vnitřní čistota a důstojnost se v nás usidlují skrze neustálé povznášení mysli k nejsladšímu Ježíši a skrze nepřetržité pamatování na vše to, co pro nás Spasitel vykonal.
Nezapomeňme, že skrze namáhavou snahu o zdrženlivost jsme byli spolu s Kristem pohřbeni a skrze odvrácení se od světského a vášnivého uvažování jsme byli s spolu s Ním ukřižováni, abychom skrze duchovní život a radost svaté Paschy, Boží silou a Božím působením byli spoluvzkříšeni s Tím, kdo byl pro nás Vzkříšen!
***
Drahá a milované děti v Pánu,
Boží milostí náležíme k Církvi pravých pravoslavných křesťanů, která má za sebou mučednickou minulost, která byla pronásledovánaa a prošla všemožnými zkouškami a otřesy jak vnějšími tak i vnitřními, ale vždy stála pevně na skále dobrého vyznání a nyní již vzkvétá a zvětšuje se v jednotě, vedouce nás všechny k bezvečernímu Království. Generace, které vedly svůj dobrý zápas před námi, vytrpěly mnohá strádání a bolesti “radujíce se v naději, trpíce v soužení a zůstávajíce v modlitbě” (Řím. 12, 12). A nyní již zakoušejí nevyjádřitelnou blaženost v nebesích. Naší povinností je snažit se být jejich důstojnými napodobovateli v pravoslavné víře a ve ctnostech a přinášet svědectví Kříže a Vzkříšení v tomto pokřiveném a zvráceném pokolení.
Ozářeni Božím světlem a uchváceni posvátným vytržením pojďme a hlásejme s radostí a veselím:
“Kristus vstal a my jsme zbaveni od druhé a věčné smrti; Kristus vstal a nepřítel je umrtven; …Kristus vstal a my jsme zbaveni od temnoty vášní; Kristus vstal a my jsme hodni andělské důstojnosti; …Kristus vstal a Boží milost se usidluje v ženách i v mužích; …Kristus vstal a Bůh soudí zemi a vládce světa se dává na útěk!” (Isidor Soluňský)
Sláva a moc Vzkříšenému Pánu na věky. Amen!
Kristus vstal z mrtvých! Vpravdě vstal z mrtvých!
Svatá Pascha 2015
Arcibiskup athénský
† Kallinikos
a členové Posvátného synodu
