14. září: ke svátku Povýšení Svatého Kříže

“Nestyďme se vyznávat ukřižovaného. S odvahou a směle si čiňme na čele znamení kříže. Čiňme tak při každé příležitosti: nad chlebem, který budeme jíst, nad sklenicí, ze které budeme pít, když odcházíme a když přicházíme, když uléháme a když vstáváme, když jdeme a také když jsme na místě. Veliká je moc, kterou nás kříž ochraňuje. Je to znamení věřících a postrach démonů.” (Sv. Cyril Jeruzalémský)

Jak a kdy činíme znamení svatého kříže

Ze starých dob:
Ženy před tím, než daly chléb do pece, přežehnaly ho znamením kříže.
Hospodáři na čelní straně domu vyrývali kříž.
Řemeslníci křížem zdobili své výrobky.
Vojáci se pokřižovali, než šli do boje.

Od dávných dob až do dneška:
V případě nemoci věřící po zapálení kadidla bere květiny, kterými byl v kostele ozdoben kříž na svátek Pozdvižení a které se tento den v kostele rozdávají věřícím, a přežehná se jimi ve tvaru kříže a je uzdraven.
Miska, ve které bude zaděláno těsto na prosfory, se žehná znamením kříže. Vedle těsta se položí bazalka, kterou byl ozdoben kříž na svátek Pozdvižení. Pokud je tak činěno s vírou, těsto kyne bez kvasnic.
Matky žehnají znamením kříže své děti:
když se chystají ke spánku, žehnají jejich polštář
když v noci pláčou
když je chválí
když zívají
před jídlem
před pitím (pohnou sklenicí do kříže)
před oblékáním
když se vztekají

Zedníci umisťují veliký dřevěný kříž na střechu stavby.
Sportovci se křižují před zápasem a po vítězství.
Žehnáme se znamením kříže při každé náhlé a nebezpečné situaci jako je bouře, blesk, zemětřesení, střelba atd.
Na svátek Theofanie házíme kříž do moře, do řek, do jezer, do nádrží s vodou, aby se vody posvětily.
Umisťujeme kříž jako ochranu do lodí, aut, letadel atd.
Každý rok na jaře si pastevci nechají sloužit malé svěcení vody a pak křížem kropí svá stáda děkujíce Bohu, že je ochránil od různých nebezpečí zimy a prosíce, aby je požehnal.
Na vrata od ohrad umísťují dřevěné kříže.
Nemocným zvířatům dávají pít svěcenou vodu.
Před dojením a po dojení třikrát přežehnávají dojačku znamením kříže.
Třikrát se sami pokřižují děkujíce Bohu za jeho dary.
Mniši dělají znamení kříže při každé práci.
Každý uzlíček na jejich čotkách je udělán z devíti křížů.
Kněží znamením kříže pečetí každý svůj liturgický úkon.
Když je období bez dešťů, kněz bere kříž a spolu s lidem jdou procesím na pole. Berou si sebou také deštníky, protože obyčejně po procesí prší. Tak to dělali dříve.
Mnozí křesťané se při východu z domu pokřižují, aby je kříž ochraňoval tam, kam mají namířeno. A při návratu proto, aby poděkovali.

::::_

Ukřižovaný
“Nestyďme se vyznávat ukřižovaného. S odvahou a směle si čiňme na čele znamení kříže. Čiňme tak při každé příležitosti: nad chlebem, který budeme jíst, nad sklenicí, ze které budeme pít, když odcházíme a když přicházíme, když uléháme a když vstáváme, když jdeme a také když jsme na místě. Veliká je moc, kterou nás kříž ochraňuje. Je to znamení věřících a postrach démonů.” (Sv. Cyril Jeruzalémský)